První letošní vydání časopisu Můžeš je tu! Co se dočtete tentokrát?

– Zaměstnávání lidí s postižením je stále velkou výzvou. Přestože většina handicapovaných chce a může pracovat na běžném trhu, nezaměstnanost je v této skupině pětinásobná oproti celostátnímu průměru. Píšeme o tom, jak organizace FOSA už přes dvacet let pomáhá „rozhodit sítě“, bořit předsudky zaměstnavatelů a hledat cestu k důstojnému uplatnění.

– „Jsem takový flákač,“ říká o sobě s nadsázkou známý influencer Martin Rota. Přitom i po amputaci nohy vystoupal na Vítkov dřív, než ho stihli pořádně pustit z nemocnice. V rozhovoru mluví o své workoutové skupině, ambicích ve veslování i o tom, proč postižení nikdy nesmí být důvodem k izolaci.

• Spojujeme příběhy těch, kteří posouvají hranice. Zatímco Oliver Moučka se i přes vozík a těžké postižení sluchu připravuje na náročnou dráhu tlumočníka znakové řeči, čtyři statečné děti – Ondra, Péťa, Táda a Fanynka– vyhlížejí jarní start 12. ročníku Run and Help. Běháme pro ně, aby díky sportovním protézám mohli zase naplno jezdit na kole nebo řádit na hrazdě.

– Neviditelná nemoc. Život se syndromem chronické únavy (ME/CFS) přirovnává Mária Vargová k nádrži, do které energie přitéká jen po kapkách. Přečtěte si o boji za uznání této diagnózy.

– Nechybí ani ohlédnutí za zimními hrami Emil Open nebo reportáž z domova pro seniory v Havlíčkově Brodě, kde věří, že kvalitu služeb dělají především lidé.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo jiným znevýhodněním na trhu práce patří k dlouhodobým tématům této skupiny lidí. Přes zjevné pozitivní posuny je stále faktická nezaměstnanost mezi OZP v ekonomicky aktivním věku přibližně 26 %, což představuje pětinásobek oproti celkovému republikovému průměru. Řeč je o těch, kteří práci aktivně hledají. Zároveň platí, že zaměstnání má pouze necelá čtvrtina osob s postižením v ekonomicky aktivním věku a čím vyšší stupeň invalidity, tím nižší šance na zaměstnání (1. stupeň 55 %, 2. stupeň 36 %, 3. stupeň 5 %). Vylepšit tuto situaci se už přes dvacet let snaží obecně prospěšná společnost FOSA.

Když se řeknou koně, které místo v Čechách se vám vybaví? Kromě kladrubského hřebčína to nejspíš budou Pardubice. Kam jinam se tedy vypravit za hiporehabilitací? V jejich bezprostřední blízkosti, v obci Spojil, sídlí na ploše bývalého JZD zapsaný spolek Apolenka. Svoje četné aktivity, které se převážně točí kolem koní, zde provozuje už od roku 1999.

Od června 2023 je ředitelkou Nadace Charty 77 Jolana Voldánová, řadu let známá televizní a rozhlasová moderátorka. O dynamické práci v médiích, cestě s Václavem Havlem i začátcích v nadaci jsme si povídali ve vlaku cestou z Ostravy, kde jsme se společně zúčastnili slavnostní premiéry filmu Neporazitelní.

Běhat začala náhodou. V době covidu si koupila stejné chytré hodinky jako její kamarádky, a to navzdory tomu, že běhání v lásce nikdy neměla. Nakonec si na nich nastavovala delší a delší vzdálenosti, až ji běh doslova pohltil. Dnes je trojnásobná maminka Kateřina Stránská (50) z Pardubic velmi úspěšnou ultramaratonkyní, a to přesto, že má od patnácti let epilepsii. 

Nemá pravou ruku, přesto vystudoval protetiku a dnes pomáhá ve firmě Otto Bock lidem s podobným osudem. Této práci se Jakub Zachoval věnuje naplno už pět let. Ve zbylém volném čase hraje paravolejbal na reprezentační úrovni a rád cestuje.

Asi není nutné řešit důvody, ale některá zvířata mají na člověka zkrátka blahodárný vliv. Tento účinek využívá animoterapie. Nejde o nepodložené tvrzení, ale praxí ověřený fakt, který už je dnes všeobecně přijímaný. Patří do ní nejen fyzická rehabilitace, nýbrž také formy psychické a sociální léčby. A tak se můžeme setkat s terapiemi například za pomoci koček, králíků, morčat a dokonce i delfínů. Nejčastěji využívaní a také nejznámější jsou však v tomto ohledu psi a koně. Podívejme se tedy především na ně.

Když jí lékař v dospívání diagnostikoval migrénu, onemocnění popírala. Několik let se snažila pomocí alternativních cest marně přijít na to, proč ji nesnesitelné bolesti hlavy trápí. Že je migréna nemoc jako každá jiná, si zakladatelka pacientské organizace Migréna-help Rýza Blažejovská připustila až ve chvíli, kdy už měla i patnáct záchvatů do měsíce. Její příběh velmi přesně ilustruje to, jak u nás lidé migrénu často vnímají. I díky její práci se to postupně mění. 

Život někdy píše neuvěřitelné příběhy. Jeden z nich prožívá Jana Berousková. Ještě v květnu 2022 bezstarostná teenagerka, která snila o tom, že bude kosmetičkou. Po těžké autonehodě a půlroční léčbě ale zůstala ochrnutá. Pak se ovšem objevil jeden mladý muž a zanedlouho Jana zjistila, že čeká dítě. Těhotenství nebylo jednoduché, teď je ale šťastnou maminkou patnáctiměsíčního Jeníčka. A díky přídavnému elektrickému pohonu, který zaplatilo Konto Bariéry, může i na vozíku vyrážet se synem na výlety.