Na konci roku vyšlo nové vydání časopisu Můžeš – a rovnou dvojčíslo! Co v něm najdete? 

Velkým tématem čísla je charita a společnost. Věnujeme se krásnému 30. výročí Konta Bariéry, najdete zde ale také reportáž o o iniciativě Zachraň jídlo nebo rozhovor s teologem a přírodovědcem Markem Oko Váchou o otázkách etiky a pomoci druhým.

V rubrice Reflektor najdete příběhy stipendistů KOnta Bariéry i reportáž o ojedinělém antidekubitním sedáku české výroby, jehož komponenty se vyrábějí na 3D tiskárně. Nevynechejte ani rozhovor s primářkou oddělení dětské psychiatrie Terezou Podhornou o stavu dětské psychiatrické péče v Česku. 

Nechybí ani řada příběhů těch, jimž vážná nemoc nebo zdravotní postižení obrátila život naruby, přesto nacházejí sílu pro nové začátky. V rubrice Život je najdete vedle reportáže o zajímavých technologické novince pro nevidomé a rozhovoru s paralympijským plavcem Arnoštem Petráčkem. 

Kolegyně Michaela Zindelová přináší obsáhlý rozhovor o uměleckém životě i nadační práci s Chantal Poullain Polívkovou. V Kultuře dále najdete i knižní a filmovou recenzi a také povídání s Josefem Krautvorem, letošním držitelem literární Ceny Jaroslava Seiferta.

To i mnohé další v časopise pro ty, kteří se nevzdávají.

Novým stipendistou Konta Bariéry se letos stal Jaroslav Koflák, který je od svých čtrnácti let na vozíku. Přestože hýbe jen hlavou, je to mladý muž, který si umí bytí užívat plnými doušky. Nepochybuje, že úraz dal jeho životu lepší směr. Momentálně se blíží do finále studia na Husitské teologické fakultě a spřádá plány do budoucnosti.

Ačkoliv je nám všem od dětství vštěpováno, že si máme jídla vážit, realita naší blahobytné společnosti bývá opačná. Všeobecný nadbytek potravy vede k tomu, že ji často vyhazujeme, přestože by mohla posloužit třeba sociálně slabým. Zvrátit tento trend však není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

Karolína Chovancová nemá ráda, když někdo její životní úspěchy hodnotí skrze fakt, že je na vozíku. Oplývá však aktivitou bezesporu pozoruhodnou – i bez prizmatu handicapu. Druhým rokem staví s manželem alternativní dům, před půl rokem adoptovali malého chlapečka a do toho dojíždí za prací z Benešova do Prahy.

Vzácných nemocí jsou tisíce. Pacientů, kteří některou ze vzácných nemocí mají, jsou u nás ale jen desítky nebo stovky. Před deseti lety jim začala pomáhat Česká asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO). Spojuje jak zavedenější pacientské organizace, tak jednotlivce, kteří jsou se svou diagnózou sami. Vede ji Anna Arellanesová, která je sama maminkou dnes už dospělé dcery s cystickou fibrózou.

Je zázrak a veliké štěstí, když se narodí dítě, na které se máma s tátou těší, a když je navíc ještě zdravé, co víc si v té chvíli můžeme od života přát. Také malá vytoužená Anička, která se narodila v roce 2012 Lence a Michalovi Fiedlerovým z Katovic na Strakonicku, měla svět před sebou. Jenže po čtyřech měsících přišly chmury a nejistota.

Kateřina Morozová se narodila s genetickou poruchou, kvůli které může pořádně hýbat jen hlavou. Většinu věcí tak dělá pouze ústy, protože hybnost v dolních a horních končetinách má jen minimální. Biologičtí rodiče ji navíc předali k pěstounské péči. Vede navzdory tomu aktivní a samostatný život.