Josef Švajgl (51) je starostou v obci Drmoul nedaleko Mariánských Lázní. Když sedí za svým pracovním stolem, nikdo by nepoznal, že má dětskou mozkovou obrnu, kvůli které špatně chodí a také trochu hůř mluví. V péči o blaho více než tisícovky obyvatel mu to ale nikterak nebrání. Kromě starostování však momentálně řeší také otázku, na jakou střední školu pošle svoje dvě děti s podobnou diagnózou.

Český Krumlov patří k turisticky nejvyhledávanějším místům v České republice. Malebná historická scenérie zasazená do kopců a skal kolem záhybů řeky Vltavy právem náleží na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Návštěvníky na vozíku tu sice nějaké komplikace čekají, město na ně však rozhodně nezapomíná.

„Jedno ráno jsem se probudila s obrovskou bolestí v zádech a noze,“ začíná s líčením okamžiků, které jí změnily život, mladá žena na vozíku Jana Hanová. Do té doby aktivní, průměrně sportující člověk a studentka práva v podnikání na vysoké škole v Brně byla na nějaký ten namožený sval zvyklá. Tentokrát se však nedokázala postavit na nohy.

Terezka Hojdekrová (18) se sice narodila bez pravé ruky, ale rozhodně se tím nehodlá nechat omezovat. Studuje sportovní gymnázium a závodí na koni v parkuru. Ačkoliv protézu vždy odmítala, protože svůj handicap nepovažovala nikdy za problém, na prahu dospělosti svůj postoj přehodnotila. Umělá ruka jí totiž pomůže dál rozvíjet sportovní talent. Proto se společně s maminkou obrátila na Konto Bariéry.

Adrianka se narodila před sedmi lety za dramatických okolností. Plánovaný příchod na svět ovlivnilo nečekané zhoršení zdravotního stavu její maminky. Pro obě začal doslova boj o život. Obě ho nakonec se štětím vyhrály, ale Adriance, kterou lékaři museli 50 minut oživovat, zůstalo těžké postižení.

Veronika se narodila v sedmém měsíci těhotenství a vážila jen dvě kila. Navíc se jí tři dny po narození zastavil dech, což nenávratně narušilo její mozková centra. „Když jsem byla malá, řekli rodičům, že je možné, že nebudu ani mluvit, ani chodit, a na vzdělání, ať zapomenou,“ říká. Naštěstí je dnes všechno jinak.

Sedmnáctiletá Dagmar se učí na kadeřnici a kosmetičku. Jejím koníčkem je také pečení. To je něco, co ji baví a čemu by se v životě chtěla věnovat. Stejně tak si dala za cíl naučit se jezdit na bruslích. K aktivnímu životu ale potřebuje bionickou protézu. V šesti letech totiž přišla kvůli rakovině o levou nohu.  

Brigáda na stavbě navždy změnila život 18letého Ferencze. Na budoucího elektrikáře a vášnivého fotbalistu  spadl při práci trám a poškodil mu míchu. Nyní se učí žít na vozíku. S ochrnutýma nohama a částečně i rukama se ale neobejde bez cizí pomoci. 

dkův život obrátil před pěti lety naruby pracovní úraz. Šikovný klempíř a pokrývač spadnul při práci ze střechy a těžce si poranil páteř. Život na vozíku by mu ulehčil přídavný elektrický pohon. Potřebuje však pomoct s jeho pořízením.