Druhé letošní vydání časopisu Můžeš je tu! Co se dočtete tentokrát?

– Bojím se, co bude dál. Alarmující výsledky průzkumu odhalily, že lidé s nejtěžším postižením u nás často nemohou naplňovat ani základní potřeby, jako je jídlo, pití nebo návštěva toalety. Erik Čipera z Asistence o.p.s. vysvětluje, proč šest hodin pomoci denně lidem s nepřetržitou potřebou podpory nestačí a proč systém postavený na obětavosti rodin potřebuje okamžitou změnu.

– Paní Marta pečuje o svého syna, který po těžkém úrazu hlavy ve dvanácti letech zůstal zcela odkázán na pomoc druhých, už neuvěřitelných 35 let. Její vyprávění je syrovou, ale láskyplnou výpovědí o tom, jaké to je být „neustále unavená a nevyspaná“, a přesto v péči o syna nacházet smysl.

– Vypnout hluk a dobýt svět IT. Představujeme vám Petra, neslyšícího stipendistu Konta Bariéry, který studuje v angličtině náročný double degree program v Praze i Antverpách. Petr svůj sluch dnes ovládá mobilní aplikací a dokazuje, že s pevnou vůlí a správnou podporou lze překonat i zdánlivě těžké výzvy.

– Malovat levou, když ta pravá neposlouchá. Známý ilustrátor Jiří Votruba se nevzdává ani tváří v tvář těžké nemoci. Muž, který svými kresbami kultivoval český suvenýr, dnes tvoří na klinice Ponořte se do rozhovoru o barvách a nezdolném optimismu.

Nevyléčitelné zánětlivé onemocnění střev vstoupilo Lukáši Vackovi (47) do života už v jedenácti letech. Přestože si prošel náročnou léčbou, řadou operací i obdobím, kdy mohl přijímat jen tekutou stravu, dnes žije díky biologické léčbě s Crohnovou nemocí normální život. Je aktivní v pacientské organizaci a pomáhá lidem se stejnou diagnózou. 

Někdy lidé porovnávají, který handicap je pro život závažnější. Ale co když se u jednoho člověka sejdou hned dva závažné najednou? Pro Olivera Moučku (27) jde o každodenní realitu. Pohybuje se na vozíku a zároveň má těžké postižení sluchu. Přesto považuje za normální, že pracuje, ba dokonce se připravuje na dráhu tlumočníka znakové řeči.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo jiným znevýhodněním na trhu práce patří k dlouhodobým tématům této skupiny lidí. Přes zjevné pozitivní posuny je stále faktická nezaměstnanost mezi OZP v ekonomicky aktivním věku přibližně 26 %, což představuje pětinásobek oproti celkovému republikovému průměru. Řeč je o těch, kteří práci aktivně hledají. Zároveň platí, že zaměstnání má pouze necelá čtvrtina osob s postižením v ekonomicky aktivním věku a čím vyšší stupeň invalidity, tím nižší šance na zaměstnání (1. stupeň 55 %, 2. stupeň 36 %, 3. stupeň 5 %). Vylepšit tuto situaci se už přes dvacet let snaží obecně prospěšná společnost FOSA.

Když se řeknou koně, které místo v Čechách se vám vybaví? Kromě kladrubského hřebčína to nejspíš budou Pardubice. Kam jinam se tedy vypravit za hiporehabilitací? V jejich bezprostřední blízkosti, v obci Spojil, sídlí na ploše bývalého JZD zapsaný spolek Apolenka. Svoje četné aktivity, které se převážně točí kolem koní, zde provozuje už od roku 1999.

Od června 2023 je ředitelkou Nadace Charty 77 Jolana Voldánová, řadu let známá televizní a rozhlasová moderátorka. O dynamické práci v médiích, cestě s Václavem Havlem i začátcích v nadaci jsme si povídali ve vlaku cestou z Ostravy, kde jsme se společně zúčastnili slavnostní premiéry filmu Neporazitelní.

Na chráněnou dílnu byla moc vzdělaná, pro běžné firmy zase moc handicapovaná. Tento rok ale Lenka Vysloužilová, kterou na vozík posadila dětská mozková obrna, doslova září štěstím. Získala práci, kde využívá své vysokoškolské vzdělání, má vlastní byt a dočkala se i pravidelné pomoci asistentů. Ale jak sama říká, bez Konta Bariéry by nikdy nebyla tam, kde je teď. 

Běhat začala náhodou. V době covidu si koupila stejné chytré hodinky jako její kamarádky, a to navzdory tomu, že běhání v lásce nikdy neměla. Nakonec si na nich nastavovala delší a delší vzdálenosti, až ji běh doslova pohltil. Dnes je trojnásobná maminka Kateřina Stránská (50) z Pardubic velmi úspěšnou ultramaratonkyní, a to přesto, že má od patnácti let epilepsii.