Zimní vydání časopisu Můžeš je tu! Co se dočtete tentokrát?

– Hlavním tématem čísla je síla blízkosti – reportáž věnovaná animoterapii ukazuje, jak hluboce může lidskou psychiku ovlivnit kontakt se zvířetem. V nemocnicích, hospicích i školkách pomáhají nejen psi, ale i koně.

– V Pardubicích funguje Apolenka – hiporehabilitační centrum, kde se o klienty i zvířata starají srdcem. Zakladatelky zařízení, ve kterém je pořád plno, v reportáži ilustrují, proč je práce se zvířaty tak náročná i smysluplná.

– Nová ředitelka Nadace Charty 77 Jolana Voldánová otevřeně mluví o přechodu z médií do neziskového sektoru i o tom, co ji žene dál: „Když chcete zapalovat, musíte sami hořet.“

– „Pomohl snad každý, kdo mě znal.“ Anička Slancová – @taholkazliberce – sdílí svůj příběh po úrazu a vděčnost za podporu, která jí umožnila znovu žít aktivní život i na vozíku.

– Dočtete se i o Domově Osek, kde se péče mění v cestu k samostatnosti, o vrcholovém sportování s epilepsií nebo o filmu Neporazitelní, který přináší na velké plátno respekt i emoce.

Nevynechejte ani další reportáže a příběhy těch, kteří se nevzdávají!

Asi není nutné řešit důvody, ale některá zvířata mají na člověka zkrátka blahodárný vliv. Tento účinek využívá animoterapie. Nejde o nepodložené tvrzení, ale praxí ověřený fakt, který už je dnes všeobecně přijímaný. Patří do ní nejen fyzická rehabilitace, nýbrž také formy psychické a sociální léčby. A tak se můžeme setkat s terapiemi například za pomoci koček, králíků, morčat a dokonce i delfínů. Nejčastěji využívaní a také nejznámější jsou však v tomto ohledu psi a koně. Podívejme se tedy především na ně.

Svůj tři roky starý úraz vnímá jako výhybku, která ji nasměrovala na jinou životní kolej. A netají se tím, že pro ni možná zajímavější. „Poznala jsem spoustu skvělých lidí a naučilo mě to víc si vážit života,“ svěřuje se 25letá Anička Slancová. Bývalá reprezentantka v cyklistickém fourcrossu se teď kromě jiného věnuje jízdě na jedné lyži a jednou by chtěla startovat na paralympiádě.

To říká česko-britský výtvarník Hynek Martinec (45), který je bývalým stipendistou Konta Bariéry a dnes vede úspěšnou kariéru v Londýně. S jeho dílem se můžeme setkat také v letošním Aukčním salonu výtvarníků, jehož výtěžek putuje na podporu studentů s postižením. V rozhovoru pro náš časopis přiznal, že poprvé do médií mluví otevřeně o svém handicapu v podobě nedoslýchavosti.

Při nehodě v chemické továrně přišel na vysoké škole o zrak. Přesto dostudoval, založil rodinu a momentálně putuje s přítelkyní a podporou Konta Bariéry po Stezce Českem. Roman Ulč sice přírodu nevidí, ale užívá si její klid a na etapy chce postupně obejít celou naši republiku.

Strakonická rodačka Petra Lukešová je tělem i duší sportovkyně. Její současný zápas je ovšem jiný, než který známe z palubovky nebo atletického oválu. Pere se totiž s osudem a po těžké nemoci a operaci míchy se chce vrátit zpátky do normálního života. I s pomocí Konta Bariéry.

Když jí lékař v dospívání diagnostikoval migrénu, onemocnění popírala. Několik let se snažila pomocí alternativních cest marně přijít na to, proč ji nesnesitelné bolesti hlavy trápí. Že je migréna nemoc jako každá jiná, si zakladatelka pacientské organizace Migréna-help Rýza Blažejovská připustila až ve chvíli, kdy už měla i patnáct záchvatů do měsíce. Její příběh velmi přesně ilustruje to, jak u nás lidé migrénu často vnímají. I díky její práci se to postupně mění.