Můžeš 3/2024

Letní vydání Můžeš je tu!

– Úvodním tématem vydání jsou nadcházející letní paralympijské hry v Paříži. Vedle profilů několika našich sportovních nadějí tu najdete rozhovor se sportovní manažerkou Českého paralympijského výboru Janou Kulířovou – o nových tvářích českého parasportu i jeho profesionalizaci.

– Letní měsíce přímo vybízejí k cestování a poznávání. Mohla by se vám proto hodit reportáž Radka Musílka o tom, jak to s vozíkem chodí na letišti. Pro inspiraci pak můžete nalistovat povídání Pavly Kořínkové o plavbě na velké výletní lodi Queen Victoria.

– Na dalších stránkách se opět můžete ponořit do reportáží o skvělé práci neziskových organizací, i příběhů lidí, kterým postižení zasáhlo do života. Ať už jde o rodinu Hajgajdových, která se potýká se vzácným onemocněním syna Olivera, stipendisktu Konta Bariéry Agátu, která se snaží skloubit studia na vysoké škole s tréninkovým režimem na plavecké soutěže na blížící se paralympijských hrách, nebo malé Žofinky, která se narodila s Rettovým syndromem.

– V rubrice Kultura najdete povídání s Hanou Zobačovou, Zajímavá autorka se ve své profesi stoprocentně našla a kromě psaní jako speciální pedagožka vyjíždí na první šetření do rodin s dítětem s podezřením na poruchu autistického spektra.

Dobrovolnictví pomáhá růst

Starší generace často pohlíží kritickým okem na tu nejmladší. O té současné si povětšinou myslí, že má zájem prakticky jen o mobily a monitory počítačů. Mladí lidé narození po roce 2000 však vyrůstají nejen v éře informačních technologií, ale také v době, která už považuje za přirozené něco, co bylo dříve pojmem téměř neznámým. Například individuální dobrovolnictví – jako pro gymnazistku Julii Koubovou.

Věříme ve šťastné konce

Před osmi lety se manželům Hajgajdovým obrátil život vzhůru nohama. Když byl jejich synovi Oliverovi rok, dozvěděli se, že má Angelmanův syndrom. Velmi vzácná nemoc se projevuje mimo jiné opožděným psychomotorickým i mentálním vývojem, epilepsií nebo neschopností mluvit. Léčit se zatím nijak nedá. S Oliho maminkou Lenkou jsme mluvily i o tom, jak důležité je v takové chvíli neztrácet naději. 

Želízko ve vodě

Agáta Koupilová je už několik let stipendistkou Konta Bariéry. Studuje třetí ročník Právnické fakulty brněnské Masarykovy univerzity, momentálně však žije sportem. Chystá se totiž ke startu na svých prvních letních paralympijských hrách. V Paříži bude české barvy reprezentovat v plaveckých disciplínách.

Jak to chodí na letišti 

Cestování letadlem na dovolenou je mezi Čechy čím dál populárnější. Loni tuto variantu zvolilo dva a půl milionu lidí. Patří k nim i vozíčkáři. Někteří o takové variantě teprve uvažují, ale mají obavy, jak celý proces probíhá. Otázka, jak to funguje v letadle, když nechodíte, je vcelku častá i od ostatních cestovatelů. Navštívili jsme proto letiště Václava Havla, abychom vám přiblížili detaily. 

Sport a charita dávají smysl 

Tváří letošního, 10. ročníku charitativního běhu Run and Help, který pořádá Konto Bariéry, se stal známý český sportovec Vavřinec Hradilek (37). Na divoké vodě jako kajakář vybojoval stříbrnou olympijskou medaili a stal se několikanásobným mistrem světa ve vodním slalomu. Nedávno ukončil aktivní kariéru, ale sport je pro něj nadále srdeční záležitost. I proto s chutí podpořil akci, jejíž výtěžek poputuje na nákup sportovních protéz pro desetiletou Kačenku a šestnáctiletého Šimona. 

Paříž 2024

Letošní paralympiáda se bude konat ve francouzském hlavním městě Paříži od 28. srpna do 8. září a jedná se o oficiálně sedmnácté letní paralympijské hry. Ty se od Soulu 1988 konají vždy vzápětí po hrách olympijských na stejných sportovištích. Tehdy Československo reprezentoval jediný parasportovec Josef Lachman, který v cyklistice vybojoval stříbrnou medaili. O letošní účasti českých barev i vizi našeho parasportu jsme si povídali se sportovní manažerkou Českého paralympijského výboru Janou Kulířovou.

Vozík mi manžel sebral 

Před rokem a půl rokem se Janě Házové převrátil život vzhůru nohama. V průběhu natáčení postihlo redaktorku Českého rozhlasu rozsáhlé krvácení do mozku. Ještě než přijela záchranka, ochrnula na půlku těla, přestala mluvit a ztratila vědomí. Nejprve bojovali o její život záchranáři, poté neurochirurgové z královéhradecké fakultní nemocnice. Příliš nadějí na to, že se probere z kómatu, ale lékaři rodině nedávali. Zázrak přišel po sedmi týdnech, vzpomíná dnes Jana spolu se svým mužem Václavem Plecháčkem.