Přibližně před 15 lety napadlo buněčného biologa Jiřího Neužila, jak vytvořit unikátní protinádorovou látku, která by cílila přímo na mitochondrie nádorových buněk. Syntéza mitotamu se uskutečnila na jeho tehdejším pracovišti, australské Griffith University. Později se výzkum přenesl do Biotechnologického ústavu Akademie věd. I když se nová léčivá látka jeví velmi nadějně, cesta k pacientům je ještě dlouhá.

Studovala na Univerzitě Karlově psychologii a speciální pedagogiku, ale po pěkné práci v oboru netušila, že ji čeká praxe celoživotní – postarat se o svého syna. Čas strávený s Klárou Fůskovou a jejími dvěma dětmi byl připomínkou, jak je rodičovství krásné a náročné zároveň.

Díváte se jí do očí a říkáte si, kde asi tahle mladá žena, která sedí na vozíku a dýchá pomocí umělé plicní ventilace, bere sílu zvládnout rodinu, práci, péči o domácnost a přitom ještě cestovat. Pavla Habrdová se ale zřejmě nikdy nevzdává. S vzácnou Wilsonovou nemocí, jejíž následky ji čím dál více omezují, bojuje statečně už řadu let.

Představte si, že s převážnou většinou činností ve svém životě po valnou část každého dne potřebujete pomoc od druhé osoby. Systém vám však zaručí jen necelých pět hodin a neřeší, co budete dělat ve zbylém čase. Taková je situace řady klientů obecně prospěšné společnosti Asistence. Její ředitel Erik Čipera se spolu s dalšími lidmi snaží situaci napravit prostřednictvím změn v legislativě, které by vedly k pokrytí nákladů nezbytných pro kvalitní nezávislý život lidí s nejtěžším postižením.

Dvacetiletá Lucie Flügelová ze Sedmihorek v Českém ráji je od narození nevidomá. Studentku 3. ročníku Střední odborné školy pro nevidomé v pražských Butovicích ve studiu podporuje Nadace Charty 77. Její cesta na střední školu ale nebyla jednoduchá. Tomu, že zvládne přijímačky, nikdo nevěřil. Kromě její maminky Anny, která ji ke změně sama ponoukla.

Obor dětské psychiatrie nabývá na potřebnosti, reálná podpora je však v tuzemsku nedostatečná stejně jako kapacity, říká primářka jejího oddělení v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici Tereza Podhorná.

Novým stipendistou Konta Bariéry se letos stal Jaroslav Koflák, který je od svých čtrnácti let na vozíku. Přestože hýbe jen hlavou, je to mladý muž, který si umí bytí užívat plnými doušky. Nepochybuje, že úraz dal jeho životu lepší směr. Momentálně se blíží do finále studia na Husitské teologické fakultě a spřádá plány do budoucnosti.