To, že z Magdalény nevyroste ukázkově zdravé dítě, se manželé Zbořilovi dozvěděli jen pár měsíců po jejím narození. Ve chvíli, kdy jejich tříměsíční dcera začala výrazně ubývat na váze, se rozjel několikaměsíční koloběh nejrůznějších lékařských vyšetření, po kterém si mohli rodiče poprvé vyslechnout diagnózu, která má jejich dceru doprovázet po celý život. Dnes Magdaléna Zbořilová žije už pětadvacet let s cystickou fibrózou.

Ze spolupráce Konta Bariéry a společnosti Globus vzešel další užitkový vůz, který bude pomáhat v organizaci poskytující služby lidem s postižením. Jeden z nejnovějších přírůstků do flotily více než osmi desítek aut je dodávka pro Život bez bariér, z. ú., v Nové Pace. Organizace, kterou před bezmála dvaceti lety založili manželé Jitka a Josef Fučíkovi, odvádí nejen kus dobré práce pro lidi na Královéhradecku a Liberecku, ale má za sebou i úctyhodný počin v podobě rekonstrukce chátrajícího barokního kláštera.

Český sociální systém do značné míry nemyslí na lidi s těžkým tělesným postižením v mladém a středním věku, kteří jsou závislí na pomoci druhých osob. Nedostatečný rozsah příspěvku na péči a nerovnoměrná dostupnost sociálních služeb jsou toho významnými důvody. I proto někteří žáci středních speciálních škol raději studují více oborů po sobě, aby oddálili vstup do reality běžného života, a stárnoucí rodiče mají obavy z budoucnosti svých dospělých potomků. Příběh Marie Čalkovské a jejího syna Erika dává nahlédnout do neutěšeného stavu věcí.

Přibližně před 15 lety napadlo buněčného biologa Jiřího Neužila, jak vytvořit unikátní protinádorovou látku, která by cílila přímo na mitochondrie nádorových buněk. Syntéza mitotamu se uskutečnila na jeho tehdejším pracovišti, australské Griffith University. Později se výzkum přenesl do Biotechnologického ústavu Akademie věd. I když se nová léčivá látka jeví velmi nadějně, cesta k pacientům je ještě dlouhá.

Již přes čtvrt století pomáhá Klubíčko Beroun rodinám s postiženými dětmi. Za tu dobu prošly zařízením desítky klientů, kterým byla poskytnuta potřebná péče, vzdělávání, terapie. Někteří prošli i pracovním tréninkem a nyní pracují v kuchyni, pekárně a bistru ve Vráži u Berouna.

Studovala na Univerzitě Karlově psychologii a speciální pedagogiku, ale po pěkné práci v oboru netušila, že ji čeká praxe celoživotní – postarat se o svého syna. Čas strávený s Klárou Fůskovou a jejími dvěma dětmi byl připomínkou, jak je rodičovství krásné a náročné zároveň.

Díváte se jí do očí a říkáte si, kde asi tahle mladá žena, která sedí na vozíku a dýchá pomocí umělé plicní ventilace, bere sílu zvládnout rodinu, práci, péči o domácnost a přitom ještě cestovat. Pavla Habrdová se ale zřejmě nikdy nevzdává. S vzácnou Wilsonovou nemocí, jejíž následky ji čím dál více omezují, bojuje statečně už řadu let.

Se Zdislavou Odstrčilovou, vrchní ředitelkou Sekce rodinné politiky a sociálních služeb na ministerstvu práce a sociálních věcí, o personalizovaném příspěvku na péči i připravovaných změnách v oblasti sociálních služeb.

Představte si, že s převážnou většinou činností ve svém životě po valnou část každého dne potřebujete pomoc od druhé osoby. Systém vám však zaručí jen necelých pět hodin a neřeší, co budete dělat ve zbylém čase. Taková je situace řady klientů obecně prospěšné společnosti Asistence. Její ředitel Erik Čipera se spolu s dalšími lidmi snaží situaci napravit prostřednictvím změn v legislativě, které by vedly k pokrytí nákladů nezbytných pro kvalitní nezávislý život lidí s nejtěžším postižením.