Právě vychází druhé letošní vydání časopisu Můžeš. Co se v něm dočtete?

– Cestování vlakem má řadu předností. Pro reportéra na vozíku mezi ně patří i to, že s pravděpodobností blížící se jistotě bude mít o čem psát. Vyzkoušeli jsme prázdninový výlet z Prahy do Varšavy a o zážitky rozhodně nebyla nouze.

– Mají svoje rodiny, práci a další závazky. Přesto podstatnou část svého volného času věnují pořádání akcí pro děti s postižením. Zavítali jsme mezi několik z nich, kteří se sdružují pod hlavičkou obecně prospěšné společnosti Země lidí.

– „I nejslabší musíme slyšet,“ říká Klára Laurenčíková. S vládní zmocněnkyní pro lidská práva jsme si povídali o životě v důstojné společnosti, budování mostů i léčivé osobní všímavosti.

– Navštívili jsme více než deset dobíjecích stanic, abychom zjistili, jak si s nabitím elektroauta poradí člověk na vozíku. Překvapivé výsledky hledejte na str. 34

– Inspirativní příběhy těch, kteří se postavili svému zdravotnímu postižení, na-jdete v rubrice Život. Přečíst si můžete i o nové disciplíně pro sportovce s postižením – parabadmintonu – či rozhovor s věhlasnou dokumentaristkou, režisérkou Dagmar Smržovou.

To i mnohé další v časopise pro ty, kteří se nevzdávají.

Josef Švajgl (51) je starostou v obci Drmoul nedaleko Mariánských Lázní. Když sedí za svým pracovním stolem, nikdo by nepoznal, že má dětskou mozkovou obrnu, kvůli které špatně chodí a také trochu hůř mluví. V péči o blaho více než tisícovky obyvatel mu to ale nikterak nebrání. Kromě starostování však momentálně řeší také otázku, na jakou střední školu pošle svoje dvě děti s podobnou diagnózou.

Český Krumlov patří k turisticky nejvyhledávanějším místům v České republice. Malebná historická scenérie zasazená do kopců a skal kolem záhybů řeky Vltavy právem náleží na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Návštěvníky na vozíku tu sice nějaké komplikace čekají, město na ně však rozhodně nezapomíná.

„Jedno ráno jsem se probudila s obrovskou bolestí v zádech a noze,“ začíná s líčením okamžiků, které jí změnily život, mladá žena na vozíku Jana Hanová. Do té doby aktivní, průměrně sportující člověk a studentka práva v podnikání na vysoké škole v Brně byla na nějaký ten namožený sval zvyklá. Tentokrát se však nedokázala postavit na nohy.

Úraz páteře je životní zvrat, s nímž není snadné se vyrovnat. Pomocnou ruku v takové situaci podávají peer mentoři z České asociace paraplegiků (CZEPA) – lidé, kteří prožili totéž a nyní předávají své zkušenosti. Patří mezi ně i Jitka Burianová, jež donedávna provázela Kamilu Špikovou.

Terezka Hojdekrová (18) se sice narodila bez pravé ruky, ale rozhodně se tím nehodlá nechat omezovat. Studuje sportovní gymnázium a závodí na koni v parkuru. Ačkoliv protézu vždy odmítala, protože svůj handicap nepovažovala nikdy za problém, na prahu dospělosti svůj postoj přehodnotila. Umělá ruka jí totiž pomůže dál rozvíjet sportovní talent. Proto se společně s maminkou obrátila na Konto Bariéry.

Dita Horochovská (34) má v důsledku nezhoubného nádoru na míše ochrnuté všechny končetiny. Ještě na střední škole se dostala k českému systému ovládání počítače hlasem, který se jako první naučila v praxi používat. Hned po studiích začala své znalosti předávat dalším lidem s postižením. Letos za svou práci obdržela Cenu Olgy Havlové.

V posledních třech dekádách se na mnoha místech naší země staly oblíbeným nástrojem integrace a uplatnění lidí s postižením kavárny. Jednu takovou jsme navštívili a vyzkoušeli si její fungování doslova na vlastní kůži. Tréninková TA KAVÁRNA na pražském Vyšehradě funguje už bezmála patnáct let a úspěšně připravuje kavárníky s handicapem na budoucí pracovní uplatnění. Jak se mezi nimi dařilo našemu redaktorovi?

S prezidentem Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiřím Horeckým o sociálních službách po pandemii, mezerách v individuálním přístupu i nových pohledech na péči.