Páteční výběr #20

  • Doporučení, jak mluvit a psát o lidech s postižením a jak s nimi komunikovat
  • Minimální mzda se od ledna zvýší o 1000 korun
  • MPSV připravilo pomoc lidem, kteří bojují s růstem cen energií

Doporučení, jak mluvit a psát o lidech s postižením a jak s nimi komunikovat

Jako stále aktuální a potřebné se jeví brožury vydané v loňském roce Kanceláří veřejného ochránce práv. Obsahují doporučení nejen pro média, jak mluvit a psát o lidech s postižením a jak s nimi komunikovat. S lidmi s postižením je třeba mluvit jako s rovnocennými partnery, to víme všichni, nicméně jak přizpůsobit podmínky i způsob vedení rozhovoru konkrétnímu člověku s konkrétním postižením? Jaké slovní obraty mohou působit nepatřičně, a které jsou naopak v souladu s aktuálními „trendy“? Je to jistě částečně individuální, nicméně i tak mohou obecná doporučení pomoci především novinářům působícím běžně zcela mimo sociální oblast, aby byl jazyk i způsob zobrazování lidí s postižením v médiích více respektující.

„Média výrazně ovlivňují postoje a chování lidí. Představují určitý vzor, a jejich role při kultivaci společnosti je tedy nezastupitelná. Věřím, že pokud si nejen novináři osvojí námi navrhovaný způsob prezentace lidí s postižením, přirozeně tím ovlivní i pohled celé veřejnosti na lidi s postižením,“ vysvětluje zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková důvod vydání manuálu. Za úplně nejdůležitější zásadu přitom považuje vnímat lidi s postižením v první řadě jako lidi a při komunikaci s nimi nebo o nich je respektovat: „Důležité je vidět na prvním místě člověka a teprve pak jeho postižení, což znamená mluvit například o člověku s postižením a ne o postiženém člověku, stejně tak je lepší vyhýbat se například jednoslovným označením, jako nevidomý, vozíčkář, autista, protože tím se identita člověka také redukuje pouze na jeho postižení.“

Dobré je vyvarovat se příliš dramatického vyjadřování, například nevyobrazovat lidi s postižením jako oběti, které je třeba litovat, nebo naopak jako hrdiny, že s nějakým postižením dokážou žít. Stejně tak je lepší vyhnout se bezmyšlenkovitě používaným zaužívaným obratům, jako je např. „trpí postižením“, „upoután na vozík“, které opět naznačují, že postižení je něčím dramatickým nebo politováníhodným.

Podle zástupkyně ombudsmana je důležitá už samotná příprava na psaní článku nebo na rozhovor s lidmi a o lidech s postižením: „Je třeba věnovat pozornost nejen jazykové stránce, ale také přípravě podmínek pro natáčení nebo setkání. Novinář by se měl předem zeptat na povahu postižení a z toho vyplývající potřeby, a podle toho vybrat místo, které je například bezbariérové, bez rušivého hluku, s potřebným osvětlením. Myslet je třeba i na to, jestli člověk s postižením nebude potřebovat přítomnost někoho dalšího, třeba tlumočníka do znakového jazyka.“

Vlastní komunikace či rozhovor s člověkem s postižením může mít svá specifika, s nimiž by novináři měli počítat, ale současně by se podle zástupkyně ombudsmana takové komunikace neměli bát. Stačí vstřícnost a respekt k člověku s postižením jako k rovnocennému partnerovi. Není proto například vhodné ani zdvořilé mluvit na člověka s postižením prostřednictvím jeho doprovodu (osobní asistent, tlumočník do znakového jazyka apod.), nikoli přímo na něj.

Doporučení vzniklo ve spolupráci se speciálními pedagogy, lingvisty, neziskovými organizacemi, novináři, ale především se samotnými lidmi s postižením. 

Brožury s konkrétními doporučení ke stažení ZDE: S lidmi s postižením je třeba komunikovat jako s rovnocennými partnery (ochrance.cz)

Minimální mzda se od ledna 2022 zvýší o 1 000 korun, na 16 200 Kč

Vláda v minulém týdnu schválila zvýšení minimální mzdy od roku 2022 o 1 000 korun, na 16 200 Kč. Spolu s ní se zvýší i nejnižší zaručené mzdy v osmi skupinách prací odstupňovaných zejména podle jejich složitosti a odpovědnosti. Polepší si díky tomu tedy nejen ti, kdo pracují za minimální mzdu, ale i statisíce dalších zaměstnanců, jejichž práce není adekvátně ohodnocená. Bližší informace a konkrétní částky u jednotlivých skupin již brzy k dispozici na www.zakonyprolidi.cz.

MPSV připravilo pomoc lidem, kteří bojují s růstem cen energií

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo podle tiskové zprávy pomoc lidem, kteří bojují s růstem cen energií, a to novou formou podpory s názvem MOP – vyúčtování DPI. Zároveň chce personálně posílit Úřad práce ČR, aby mohl rychle a účinně vyřizovat žádosti občanů, a rovněž chystá zohlednění skokového zvýšení cen energií v dávkách na bydlení. 

V minulém týdnu došlo k zastropování záloh u DPI (dodavatelů poslední instance). Příčiny problémů na trhu s energiemi musí primárně řešit MPO a ERÚ, nicméně MPSV může v této situaci pomáhat lidem a zmírňovat následky. 

MOP – Vyúčtování DPI – podpora, kterou připravilo MPSV pro postižené domácnosti, nabádá, aby lidé v co nejkratší době přešli od dodavatele poslední instance (DPI) ke standardnímu smluvnímu dodavateli, což udělala podle předběžných informací od MPO zatím jen čtvrtina odběratelů. Ve chvíli, kdy klient opustí režim DPI, musí mu být neprodleně vystaveno vyúčtování a potom přichází na řadu pomoc od MPSV. MOP – Vyúčtování DPI pomůže s nedoplatkem na vyúčtování, pokud bude mít domácnost potíže s jeho uhrazením z vlastních zdrojů. 

Na rozdíl od běžné MOP, tedy mimořádné okamžité pomoci, nastavuje mírnější podmínky například s ohledem na úspory žadatele. Upravená MOP bude časově limitovaná. Lidé musí proto do konce roku přejít z DPI k novému dodavateli a nechat si zaslat vyúčtování. Setrvání v režimu DPI je značně nevýhodné zejména proto, že jsou zálohy rozpočítané pouze do šesti měsíců (tj. v tuto chvíli jen na topnou sezonu, kdy je spotřeba nejvyšší) a zároveň jsou ceny stanoveny jiným způsobem než produkty v běžném ceníku.

Kromě MOP – vyúčtování DPI připravuje MPSV také návrh, jak bude možné reagovat na skokový nárůst cen energií prostřednictvím dávek na bydlení.

Více informací i modelové příklady lze najít v tiskové zprávě MPSV.

Autorka je manažerkou sociálních služeb v neziskové organizaci.