Odcházení Vladimíra Suchánka

Byl obdařený dvěma talenty, hudebním a výtvarným. Pravidelný přispěvatel aukčních salonů výtvarníků pro Konto Bariéry, Vladimír Suchánek, odešel krátce před svými únorovými 88 narozeninami po dlouhé a těžké nemoci.

Text: Michaela Zindelová
Foto: Jan Veselý a archiv autorky

Jako klarinetista hrával na tancovačkách, svatbách i pohřbech. Později přešel na saxofon a zamiloval si jazz. Své hudební schopnosti sám podceňoval, a rozhodl se raději pro výtvarnou cestu. Poprvé vystavoval v roce 1957 v rodném Novém Městě na Metují. Po studiu na Univerzitě Karlově a AVU mu učarovala knižní ilustrace, věnoval se tvorbě exlibris a poštovních známek.

Z vystoupení Grafičanky v Divadle na Vinohradech, zleva vedle Karla Demela hraje na saxofon Vladimír Suchánek (1993).

Z akademického malíře vyrostla výjimečná, nepřehlédnutelná osobnost, stál dvacet let v čele Sdružení českých umělců grafiků Hollar (čestný předseda). Byl členem Evropské akademie věd a umění se sídlem v Salcburku, zakladatel a kapelník Grafičanka – hudebního sdružení českých grafiků (také spolu s Jiřím Anderlem, Karlem Demelem, Kamilem Lhotákem, Jiřím Slívou, Jaroslavem Hořánkem a J. A. Pacákem), čestný člen Spolku sběratelů a přátel exlibris, člen Palety Vlasti, čestný občan Nového Města nad Metují, čestný občan Mariánských Lázní.

„Svým zaměřením je strážce naší nejlepší tradice dvacátého století, tj. odchovancem ateliéru Vladimíra Silovského, který převzal grafickou speciálku přes T. F. Šimona, založenou Maxem Švabinským.“

historik umění František Dvořák

Přitažlivá díla Vladimíra Suchánka se stávala stabilními položkami v aukčních katalozích Konta Bariéry, kam pravidelně přispíval. Grafické dílo je zachycené v mnoha výpravných kunsthistorických monografiích, jeho syn Martin se rozhodl zachytit otcův život v dokumentárním filmu, jeho krátkou ukázku můžete shlédnout: