V posledních třech dekádách se na mnoha místech naší země staly oblíbeným nástrojem integrace a uplatnění lidí s postižením kavárny. Jednu takovou jsme navštívili a vyzkoušeli si její fungování doslova na vlastní kůži. Tréninková TA KAVÁRNA na pražském Vyšehradě funguje už bezmála patnáct let a úspěšně připravuje kavárníky s handicapem na budoucí pracovní uplatnění. Jak se mezi nimi dařilo našemu redaktorovi?

Držitelem ceny Františka Kriegla udělované Nadací Charty 77 se v květnu stal Daniel Hůle z Člověka v tísni. Dlouhodobě se věnuje problematice zadlužování značné části občanů České republiky, zejména pak oblasti exekučního a vymahačského byznysu. Se svým týmem dokázal zviditelnit neutěšenou situaci a přispěl k tomu, aby politická reprezentace učinila některá odpovědná opatření. Podle jeho slov je však stále na čem pracovat.

Českobudějovické Centrum Bazalka ulehčuje už dvacet let rodinám, které se starají o děti s postižením. I když nejsou podobná zařízení obvykle na titulních stranách novin, pandemie koronaviru jasně ukázala, že se bez nich jen tak neobejdeme.

S prezidentem Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiřím Horeckým o sociálních službách po pandemii, mezerách v individuálním přístupu i nových pohledech na péči. 

Pro rehabilitaci nervových ochrnutí je vhodná kombinace akupunktury a elektroléčby. Pomocí nové léčebné metody pracují v dětské léčebně Vesna v Janských Lázních. Léčbu už tu podstoupila více než stovka dětí. „Stav mnoha z nich se zlepšil už po první aplikaci,“ říká rehabilitační lékař Peter Olšák, který metodu vymyslel. 

V lednu uplynulo sto let od chvíle, kdy byl poprvé v lékařské praxi použit inzulin. Lék, který jako zázrakem oživil první umírající pacienty a který jeho objevitelé dali volně k dispozici vědecké komunitě. Díky němu přestal být diabetes mellitus smrtelnou diagnózou. Při dodržování správné léčby se do současnosti proměnil s nadsázkou řečeno jen v určitý diskomfort. I proto máme tendenci podceňovat jeho přidružená rizika, a případů v populaci navíc rapidně přibývá.

Na paralympijských hrách v Číně hájilo české národní barvy celkem 21 sportovců– 17 členů reprezentačního výběru Českého para hokeje a také čtyři lyžaři (Pavel Bambousek, Petr Drahoš, Tomáš Vaverka a Patrik Hetmer). Para hokejisté postoupili ze základní skupiny B z druhého místa a následně nestačili ve čtvrtfinále na domácí Čínu. V souboji o páté místo čeští hráči bohužel prohráli s týmem Itálie a obsadili tak konečnou šestou příčku. Stejnou pozici vybojovali také lyžaři Patrik Hetmer s Miroslavem Máčalou v obřím slalomu.

Třinácté zimní paralympijské hry v Pekingu 2022 začínají 4. března a potrvají devět dní. Na programu bude celkem 78 medailových disciplín. Českou republiku by na nich mělo reprezentovat celkem 21 sportovců, z čehož celých sedmnáct tvoří parahokejisté. Další jsou lyžaři – Pavel Bambousek, Petr Drahoš, Patrik Hetmer a Tomáš Vaverka. 

Před stovkami let se maltézští rytíři starali o nemocné poutníky do Svaté země a zraněné účastníky křížových výprav. Nyní jejich pomyslní nástupci umožňují postiženým dětem překonat bariéry v přístupu ke vzdělání a seniorům pomáhají zvítězit v boji se samotou. Českobudějovická obecně prospěšná společnost Česká maltézská pomoc Suverénního řádu Maltézských rytířů, pod patronátem Velkopřevorství českého, zůstává totiž i v současnosti věrná slibu zakladatelů a pomáhá lidem v nouzi. Tvrdí to a dokazuje na denních příkladech i její ředitel Jan Rada (57), pro něhož je práce ve společnosti radostí i závazkem zároveň.