Ze spolupráce Konta Bariéry a společnosti Globus vzešel další užitkový vůz, který bude pomáhat v organizaci poskytující služby lidem s postižením. Jeden z nejnovějších přírůstků do flotily více než osmi desítek aut je dodávka pro Život bez bariér, z. ú., v Nové Pace. Organizace, kterou před bezmála dvaceti lety založili manželé Jitka a Josef Fučíkovi, odvádí nejen kus dobré práce pro lidi na Královéhradecku a Liberecku, ale má za sebou i úctyhodný počin v podobě rekonstrukce chátrajícího barokního kláštera.
Český sociální systém do značné míry nemyslí na lidi s těžkým tělesným postižením v mladém a středním věku, kteří jsou závislí na pomoci druhých osob. Nedostatečný rozsah příspěvku na péči a nerovnoměrná dostupnost sociálních služeb jsou toho významnými důvody. I proto někteří žáci středních speciálních škol raději studují více oborů po sobě, aby oddálili vstup do reality běžného života, a stárnoucí rodiče mají obavy z budoucnosti svých dospělých potomků. Příběh Marie Čalkovské a jejího syna Erika dává nahlédnout do neutěšeného stavu věcí.
Letošní ročník série charitativních běhů Run and Help, který již devátým rokem pořádá Konto Bariéry, podpořil Dominika Tábora (11). Ačkoliv se narodil bez části levé ruky, je to aktivní klučina se zájmem o sport. Je tedy nanejvýš symbolické, že právě běžci podporují nákup jeho speciální sportovní protézy.
Přibližně před 15 lety napadlo buněčného biologa Jiřího Neužila, jak vytvořit unikátní protinádorovou látku, která by cílila přímo na mitochondrie nádorových buněk. Syntéza mitotamu se uskutečnila na jeho tehdejším pracovišti, australské Griffith University. Později se výzkum přenesl do Biotechnologického ústavu Akademie věd. I když se nová léčivá látka jeví velmi nadějně, cesta k pacientům je ještě dlouhá.
Po vážné autonehodě, která otřásla vším, co Martina Žižková do té doby znala, přesedlala z tužky na štětec. Bez ostychu se dál věnuje tomu, co v jejím životě dávalo smysl odjakživa – umění.
Alexandra Borská se narodila předčasně a s rozštěpem páteře. Přes všechny pesimistické předpovědi lékařů z ní vyrostla aktivní, úspěšná a sympatická dívka, která má sice parézu levé nohy, ovšem nijak jí to nebrání ve výkonnostním plavání ani v řadě dalších sportů. To vše i díky podpoře Konta Bariéry.
Někdy na Folimance potkává trenéra olympijského vítěze, judisty Lukáše Krpálka, Petra Lacinu, bývalého spolužáka z gymnázia. Oba byli v nominaci na OH v roce 1996, ale Pavel zůstal v nemocnici, zatímco Lukáš odletěl na olympiádu do Ameriky. Pavel Martínek „díky“ vážnému úrazu pracuje již čtvrt století jako trenér a učitel v Jedličkově ústavu v Praze.
Věnovala se uměleckému tanci v jeho praktické i teoretické rovině. Vedla velmi aktivní život plný studia, kultury a cestování. Vdala se a porodila syna. Záhy se však začal projevovat problém s abnormální únavou, který Terezu Richterovou z Olomouce částečně posadil na vozík. S manželem Davidem se však nevzdávají a snaží se přizpůsobit nové situaci. Pomáhá jim v tom i Konto Bariéry.
Již přes čtvrt století pomáhá Klubíčko Beroun rodinám s postiženými dětmi. Za tu dobu prošly zařízením desítky klientů, kterým byla poskytnuta potřebná péče, vzdělávání, terapie. Někteří prošli i pracovním tréninkem a nyní pracují v kuchyni, pekárně a bistru ve Vráži u Berouna.