Necelý rok po narození dítěte jí selhaly ledviny. Na pravidelnou dialýzu už ale Věra Doláková dojíždět nemusí. Zařízení na čištění krve má od jara doma. Domácí dialýzu si nemůže vynachválit. Odpadly jí pravidelné cesty do dialyzačního střediska, ale hlavně díky ní může trávit více času se svým šestiletým synem.
V nadcházejícím roce uplyne 30 let od vzniku obecně prospěšné společnosti Asistence. Její příběh není jen o každodenní práci asistentů, ale také o vytrvalém boji za zlepšení života lidí s postižením. Výraznou měrou za tím vším stojí její současný ředitel Erik Čipera, který s námi a někdejším kolegou Michalem Pragerem zavzpomínal na uplynulé roky. Nebyli by to však oni, kdyby zároveň neměli další vize do budoucnosti.
Před necelými dvěma lety onemocněl tehdy sedmiletý Radek agresivním typem leukémie. Po dvou transplantacích kostní dřeně si letošní léto mohl konečně užít. Dvakrát byl u moře a stihl i tenisový kemp. S nemocí se podle své maminky Karolíny Dudové statečně pere i díky tomu, že je odmalička zvyklý sportovat.
Malý Jakub Janda utrpěl ve dvou letech vážný úraz míchy v oblasti krční páteře. Přestože pro něj má celoživotní následky, nenaplnily se naštěstí nejčernější scénáře o nulové šanci na zlepšení stavu. Přispívá k tomu také pilná rehabilitace a vertikalizační stroj, se kterými pomáhá Konto Bariéry.
Dalda, jak mu doma říkají, se narodil se spinální svalovou atrofií, což ho omezilo v pohybu. Přesto je Dalibor Knapp neposedný živel. Po genové terapii se onemocnění podařilo zastavit a přišel čas na rehabilitaci i radost ze života. K obojímu přispělo Konto Bariéry, když pro něj získalo peníze na neurorehabilitační program a přídavný elektrický pohon k vozíku.
Integrační sociální podnikání je něco, co Česká republika v praxi zná, na zákon o sociální ekonomice zatím ale stále čeká. Návrh už existuje a mohl by pomoci takovým subjektům, jako je třeba pražský podnik Café Therapy, který dává práci lidem obtížně zaměstnatelným na běžném trhu práce. Především těm, kteří se vyléčili z drogové závislosti a případně i po výkonu trestu.
Starší generace často pohlíží kritickým okem na tu nejmladší. O té současné si povětšinou myslí, že má zájem prakticky jen o mobily a monitory počítačů. Mladí lidé narození po roce 2000 však vyrůstají nejen v éře informačních technologií, ale také v době, která už považuje za přirozené něco, co bylo dříve pojmem téměř neznámým. Například individuální dobrovolnictví – jako pro gymnazistku Julii Koubovou.
Před osmi lety se manželům Hajgajdovým obrátil život vzhůru nohama. Když byl jejich synovi Oliverovi rok, dozvěděli se, že má Angelmanův syndrom. Velmi vzácná nemoc se projevuje mimo jiné opožděným psychomotorickým i mentálním vývojem, epilepsií nebo neschopností mluvit. Léčit se zatím nijak nedá. S Oliho maminkou Lenkou jsme mluvily i o tom, jak důležité je v takové chvíli neztrácet naději.
Agáta Koupilová je už několik let stipendistkou Konta Bariéry. Studuje třetí ročník Právnické fakulty brněnské Masarykovy univerzity, momentálně však žije sportem. Chystá se totiž ke startu na svých prvních letních paralympijských hrách. V Paříži bude české barvy reprezentovat v plaveckých disciplínách.