Na chráněnou dílnu byla moc vzdělaná, pro běžné firmy zase moc handicapovaná. Tento rok ale Lenka Vysloužilová, kterou na vozík posadila dětská mozková obrna, doslova září štěstím. Získala práci, kde využívá své vysokoškolské vzdělání, má vlastní byt a dočkala se i pravidelné pomoci asistentů. Ale jak sama říká, bez Konta Bariéry by nikdy nebyla tam, kde je teď.
Author: admin
Běhat začala náhodou. V době covidu si koupila stejné chytré hodinky jako její kamarádky, a to navzdory tomu, že běhání v lásce nikdy neměla. Nakonec si na nich nastavovala delší a delší vzdálenosti, až ji běh doslova pohltil. Dnes je trojnásobná maminka Kateřina Stránská (50) z Pardubic velmi úspěšnou ultramaratonkyní, a to přesto, že má od patnácti let epilepsii.
Nemá pravou ruku, přesto vystudoval protetiku a dnes pomáhá ve firmě Otto Bock lidem s podobným osudem. Této práci se Jakub Zachoval věnuje naplno už pět let. Ve zbylém volném čase hraje paravolejbal na reprezentační úrovni a rád cestuje.
Asi není nutné řešit důvody, ale některá zvířata mají na člověka zkrátka blahodárný vliv. Tento účinek využívá animoterapie. Nejde o nepodložené tvrzení, ale praxí ověřený fakt, který už je dnes všeobecně přijímaný. Patří do ní nejen fyzická rehabilitace, nýbrž také formy psychické a sociální léčby. A tak se můžeme setkat s terapiemi například za pomoci koček, králíků, morčat a dokonce i delfínů. Nejčastěji využívaní a také nejznámější jsou však v tomto ohledu psi a koně. Podívejme se tedy především na ně.
Svůj tři roky starý úraz vnímá jako výhybku, která ji nasměrovala na jinou životní kolej. A netají se tím, že pro ni možná zajímavější. „Poznala jsem spoustu skvělých lidí a naučilo mě to víc si vážit života,“ svěřuje se 25letá Anička Slancová. Bývalá reprezentantka v cyklistickém fourcrossu se teď kromě jiného věnuje jízdě na jedné lyži a jednou by chtěla startovat na paralympiádě.
To říká česko-britský výtvarník Hynek Martinec (45), který je bývalým stipendistou Konta Bariéry a dnes vede úspěšnou kariéru v Londýně. S jeho dílem se můžeme setkat také v letošním Aukčním salonu výtvarníků, jehož výtěžek putuje na podporu studentů s postižením. V rozhovoru pro náš časopis přiznal, že poprvé do médií mluví otevřeně o svém handicapu v podobě nedoslýchavosti.
Život se snáší lépe, když má člověk kolem lidi, s nimiž si rozumí, a činnosti, které ho baví a naplňují. Osudy a přátelství sportovců na vozíku Ivana Nestávala a Adama Šimonka jsou toho dokladem.
Při nehodě v chemické továrně přišel na vysoké škole o zrak. Přesto dostudoval, založil rodinu a momentálně putuje s přítelkyní a podporou Konta Bariéry po Stezce Českem. Roman Ulč sice přírodu nevidí, ale užívá si její klid a na etapy chce postupně obejít celou naši republiku.