Vysvětlujeme sociální reformu

1. Příspěvek na péči

Příspěvek na péči bude i nadále vyplácen žadateli o dávku. Jak ale bylo řečeno v tiskové zprávě koaličních partnerů, budeme trvat na zpřísnění kontroly vyplácení příspěvku a to v rámci sociální reformy II.

Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc:

• 3 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
• 5 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
• 9 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
• 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).

Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc:

• 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
• 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
• 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
• 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).

Příspěvek na péči – základní kvantitativní údaje:

• Celkové měsíční výdaje na výplatu PnP vykazují stabilní objem cca 1,6 mld. Kč, což v predikci celkového ročního čerpání znamená 19,2 mld. Kč. Údaje uváděné v tabulkách níže v textu jsou očištěny od dříve vzniklých nároků, které jsou vypláceny zpětně, a tudíž jsou objemy prostředků zhruba o 1 mld. Kč nižší.
• Celkový počet uznaných nároků na dávku se pohybuje mezi 295 až 299 tisíci osob. Největší počet dávek podle rozvrstvení do stupňů vykazuje I. stupeň, tj. cca 112 tis. dávek, což představuje 38 % z celkového počtu dávek. II. stupeň 90 tis. (30%), III. stupeň 60 tis. (20%), IV. stupeň 38 tis. (13%).
• Největší objem měsíční výplaty dávek podle rozvrstvení do stupňů vykazuje III. stupeň, tj. cca 480 mil. Kč, což představuje 31% z celkového objemu čerpání. I. stupeň 237 mil. Kč (16%), II. stupeň 361 mil. Kč (24%), IV. stupeň 451 mil. Kč (29%). V I. stupni by mělo v roce 2011 dojít ke snížení objemu vyplacených dávek na úroveň cca 120 mil. Kč za měsíc.

Bude se příspěvek na péči počítat do příjmu?

Příspěvek na péči i nadále není započítáván do příjmu –  a to pro nárok na dávky, které jsou vypláceny jen lidem nepřesahujícím určitou výši příjmů. Výjimkou je, když například jiná fyzická osoba pečuje o více osob a její příjem z tohoto příspěvku je vyšší než 12.000 Kč. V tomto případě není tento příjem osvobozen od daní. Osoba pečující je také pojištěncem státu a doba strávená péčí se tedy započítává do nároku na starobní důchod.

2. Karta sociálních systémů

Karta sociálních systémů bude především identifikátorem osoby, která pobírá nejrůznější dávky hmotné nouze, státní sociální podpory nebo dávky pro osoby se zdravotním postižením.

Dále bude karta jednou z mnoha možností, jak si nechat převádět dávky, tedy cosi jako elektronická peněženka. Zůstává však dobrovolnost v rozhodování.

Dobrovolnost se omezuje v případech, kdy dochází k používání dávek na jiné než stanovené účely. Stejně tak bude povinná v případech, kdy například rodiče neposílají děti do školy.

Tak jak již bylo deklarováno v médiích, karta sociální systémů je jednou z možností, kterou si budou moci příjemci dávek zvolit. Tuto volbu vyjádří příjemce dávky na tiskopise žádosti. Respektive zaškrtne, jakou formou  mu má úřad práce dávku vyplácet: v hotovosti, převodem na účet, složenkou či platební funkcí karty sociálních systémů.

3. Průkazy TP, ZTP, ZTP/P

Průkazy mimořádných výhod budou i nadále poskytovány i těm osobám, které nepobírají příspěvek na péči. Důvodem je fakt, že průkazy a výhody z nich plynoucí potřebují i lidé, kteří z důvodu například dobré fyzické kondice pomoc státu ve formě příspěvku na péči nečerpají (obejdou se například navzdory svému handicapu bez asistenta). Zajištění parkovacího místa a další výhody, které jsou s příslušným průkazem svázány, jsou ale pro ně v každodenním životě nezbytností.

Posouzení pro nárok na průkaz bude probíhat stejně jako u žádosti na příspěvek na péči a dávky či pomůcky pro osoby se zdravotním postižením. Nemění se ani výhody vyplývající z ostatních právních předpisů, jako výhody v dopravě apod.

4. Posuzování podle klasifikace ICF

V novele zákona o sociálních službách je uvedeno, že při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:

a)      mobilita,

b)      orientace,

c)      komunikace,

d)     stravování,

e)      oblékání a obouvání,

f)       tělesná hygiena,

g)      výkon fyziologické potřeby,

h)      péče o zdraví,

i)        osobní aktivity,

j)        péče o domácnost.

Toto ustanovení v sobě skrývá odkaz na mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví (MKF). Tato klasifikace s sebou přináší zcela nový přístup v posuzování, a to tím, že namísto příčiny zdravotního postižení se soustředí na jeho přímý vliv v životě člověka.. Tento nový pohled by měl zaručit, že se pomoc dostane těm, kteří ji opravdu potřebují.

Příklad:

Dva lidé se stejným onemocněním mohou mít naprosto odlišné životní potřeby. První člověk může mít práci, rodinu, bydlí v blízkosti sociálních služeb. Na druhé straně může mít stejné postižení člověk žijící sám v nevyhovujícím bariérovém prostředí, v jehož blízkosti není dostupná žádná služba. Právě konkrétní dopad zdravotního postižení, tedy sociální aspekt, tato klasifikace zohledňuje.

5. Veřejná služba

Návrh zákona o hmotné nouzi počítá s tím, že lidé, kteří pobírají déle než dva měsíce příspěvek v nezaměstnanosti, budou povinni přijmout nabídku úřadu práce k výkonu veřejné služby. Pokud takovou nabídku odmítnou, nebudou již dále považováni za osoby v hmotné nouzi. Nezůstanou rozhodně bez jakýchkoliv prostředků, ale budou příjemci pouze existenčního minima.

V případě, že jim takovou nabídku úřad práce neučiní, budou moci dávku čerpat samozřejmě i nadále. Zákon také počítá s určitou flexibilitou při výkonu veřejné služby, abychom umožnili nezaměstnaným hledat si novou práci. Nebude se týkat například starších občanů nebo osob se zdravotním postižením, či osob pečujících o člena rodiny.

Veřejnou službu bude organizovat příslušný úřad práce, který bude organizovat práce, kterou jsou v oblasti veřejného zájmu a veřejné prospěšnosti – tedy bude možné, aby obci pomáhali nezaměstnaní lidé ve zdravotnictví, školství, v neziskových organizacích a samozřejmě při úklidových pracích. Určitě nebude zpočátku tento systém jednoduchý co do organizace, ale usadí se stejně jako v jiných zemích EU, kde je ve školce běžná „teta“, která pomůže oblékat děti, paní, která pomůže ve školní jídelně nebo pán, který pomáhá například s úpravou zeleně na školkovém, či školním pozemku. Nezaměstnaní mohou pomoci i neziskovému sektoru, který trápí nedostatek asistentů, či pomocných pracovníků, kteří budou pomáhat lidem se zdravotním postižením, lidem bez domova a dalším.

Kritici tvrdí, že jde o nucené práce. které nezaměstnaní budou provádět v režimu polovičního pracovního úvazku. Je třeba ale připomenout, že stát v průměru platí nezaměstnanému spoluobčanovi příspěvek v nezaměstnanosti v průměrné částce 5.800 Kč + zdravotní + sociální pojištění, pokud jsou v domácnosti další spolu posuzované osoby, jsou samozřejmě poskytovány dávky v hmotné nouzi. Na pomyslný poloviční pracovní úvazek tak nezaměstnaný člověk získá minimálně stanovenou minimální mzdu. Nelze tedy jakkoliv vykládat veřejné služby výše uvedeným způsobem.

Předpokládáme, že budeme aktivizovat neaktivní občany a že jakási flexibilita umožní hledat si i pracovní uplatnění.

6. Zrušení souběhu rodičovského příspěvku a příspěvku na péči

Návrh zákona o státní sociální podpoře počítá se zrušením rodičovského příspěvku pro rodiny, které pečují o dítě se zdravotním postižením (doposud je platný až do věku 15 let).

Toto v praxi znamená, že tyto rodiny budou nově pobírat pouze příspěvek na péči. Na rodiny, které v tuto chvíli pobírají pouze rodičovský příspěvek, pamatuje přechodné ustanovení, které všem těmto rodinám do 31.12.2012 poskytne příspěvek na péči v I. či II. stupni. Během roku 2012 je pak žádoucí, aby všechny děti byly přehodnoceny v rámci nové klasifikace. Právě tato metoda je vlídnější vůči dětem, které by měly být v mnoha případech přehodnoceny do vyššího stupně příspěvku na péči

Jak to bude vypadat konkrétně?

Nově mohou rodiče volněji volit mezi stupni čerpání rodičovské dovolené, neboť se hodnotí i příjem otce. Rodina si tedy může zvolit například dvouleté čerpání rodičovského příspěvku ve výši 11 400 Kč a poté si požádat o příspěvek na péči, který je samozřejmě ohodnocen dle stupně příspěvku na péči.

Jak je to s pojištěním?

I nadále platí pravidlo, že rodič pečující o své dítě se zdravotním postižením je pojištěncem státu. U stupňů II., III. a IV platí toto pravidlo automaticky, u prvního stupně toto platí do 10 let věku dítěte.

7.Sociální příplatek

Od roku 2011 bude tento fungovat jako příplatek k příspěvku na péči u dětí do 18 let. Tento příplatek nebude však vyplácen plošně, ale bude testován dle příjmu.

8. Příspěvek / Doplatek na bydlení

Doplatek na bydlení se vyplácí nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. Sčítají se všechny doby pobírání doplatku na bydlení. Toto pravidlo samozřejmě neplatí pro osoby se zdravotním postižením a osoby starší 70 let.

Zde je nutno řešit budoucnost a začít diskutovat změny v sociálních intervencích, čili v prevenci, a dále je nutné začít pracovat na zákonu o sociálním bydlení.

9. Agenturní zaměstnávání

V současné době nemáme dostatek pracovního uplatnění pro své občany a není možné podporovat plošně zaměstnávání, které je zde zprostředkováváno pro osoby, které nejsou občany EU. Proto se v zákoně zavádí výjimka, kdy agenturní zaměstnávání není možné pro osoby, které nejsou občany EU.

Stejně tak z tohoto způsobu zaměstnávání vyjímáme osoby se zdravotním postižením, a to za účelem jejich ochrany.

10. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením přináší změnu, která spočívá v tom, že se nebudou nadále vymezovat celé chráněné pracovní dílny, ale jednotlivá chráněná pracovní místa, to znamená, že takto půjde zřizovat pracovní místa nejenom v tzv. chráněném pracovním prostředí, ale i u běžných zaměstnavatelů, kteří napříště na takové místo budou mít možnost čerpat příspěvek.

Reforma se zaměřuje na pozvolné oddělení chráněných pracovních míst od sociálně terapeutických dílen, které jsou jakýmsi pracovním nácvikem – zde jsou lidé se zdravotním postižením klienty služby, na rozdíl od chráněného pracovního místa, kde jsou v běžném pracovně právním vztahu.

Reforma řeší osoby se zdravotním znevýhodněním, na tyto osoby se bude vztahovat podpora pouze 3 roky, pak bude ukončena. V tomto ohledu se domnívám, že by mělo dojít v průběhu 3 let k jakési revizi této skupiny, domnívám se totiž, že díky posuzování osob se zdravotním postižením bude do budoucna tato skupina narůstat a je zapotřebí uvědomit si, že osoby se zdravotním znevýhodněním jsou lidé bez invalidního důchodu a patří samozřejmě mezi osoby ohrožené sociální exkluzí, a to úplně stejně jako osoby se zdravotním postižením. Čas prověří tuto změnu, proto přechodné období, které ještě můžeme zrušit.

11. Náhradní plnění

Institut náhradního plnění zaměstnavatelů umožňuje, aby v případě, že nezaměstnává dostatečné procento osob se zdravotním postižením, mohl nakoupit výrobky, či službu od zaměstnavatele, který zaměstnává více jak 50% osob se zdravotním postižením. Zde dochází k limitaci, kolik lze za jednu osobu ročně fakturovat. V současné chvíli může firma, která vyrábí drobné předměty, mající např. tři zaměstnance poskytnout náhradní plnění v neomezeném množství v řádech miliónů korun, což nahrává právě předfakturacím. Proto navrhujeme stanovit horní hranici poskytnutého náhradního plnění dle počtu zaměstnanců.

12. Bezplatná pečovatelská služba pro účastníky odboje

V současné době je podle zákona o sociálních službách poskytování pečovatelské služby účastníkům odboje a dalším vyjmenovaným skupinám bezplatně, podle pozměňovacího návrhu je tento stav zachován do roku 2014, kdy se počítá se změnou financování sociálních služeb. Zachovat tuto minimální výhodu pro tuto skupinu osob považujeme za minimální morální gesto.

13. Příspěvek na zvláštní pomůcku – nákup motorového vozidla

Oproti původním 100 tisícům korun na období 5 let je navrhováno zvýšení částky na 200 tisíc na období 10 let. Navýšením této jednorázové částky na delší období umožníme lidem s handicapem, aby si pořídili kvalitnější automobil, do něhož nebudou muset investovat dodatečné prostředky. Nebudou si tak muset kupovat v bazarech levné a nevyhovující ojetiny jako doposud.