Můžeš.cz > Aktuality > Téma > Nevidomí vyrábějí pro nevidomé

Nevidomí vyrábějí pro nevidomé

Téma 15. únor 2015

■ Počítače a mobily mohou být nevidomým velkými pomocníky.
■ Technologie pro lidi s postižením zraku udělaly obrovský pokrok.
■ Výrobní družstvo nevidomých Spektra nabízí řadu pomůcek.

Sociální podnikání je dnes moderní výraz, který ale svým způsobem nepředstavuje žádnou novinku. Před rokem 1989 existovala v tehdejším Československu výrobní družstva invalidů. Kdo by neznal Metu nebo Drutěvu. V transformované podobě některá tato družstva existují dodnes. Příkladem je i výrobní družstvo nevidomých Spektra, které nabízí především kompenzační pomůcky pro klienty se zrakovým, ale také tělesným, sluchovým či kombinovaným postižením. Zároveň zaměstnává přes 50 procent pracovníků s postižením, a to nejen zrakovým ale i tělesným a mentálním.

Dřevní doby

Spektra začala fungovat v lednu 1989. Její současný ředitel Břetislav Verner nejprve pracoval jako programátor v Metě, sám postižení zraku nemá. „Udělali jsme kurz pro nevidomé programátory a chtěli jsme vydělat na tehdy obtížně dostupné pomůcky ze západu. Tak vznikla Spektra.“ Úsměvně zní vyprávění pana ředitele o prvním čtecím zařízení pro nevidomé programátory v Československu. „Docházel k nám jeden profesor bez práce, chartista, který našim klukům četl informace z monitoru.“

V 80. letech u nás bylo vybavení elektronickými pomůckami pro lidi s postižením zraku žalostné. Psalo se na tzv. pichťácích, což je mechanický psací stoj pojmenovaný podle německého konstruktéra a tyflopeda Oscara Pichta. V celé zemi byly maximálně dvě kamerové lupy tvořené kamerou a běžnou televizí. V roce 1988 se podařilo zakoupit tři kusy Versabraillu, což byl tehdy výkřik nejmodernější techniky. Šlo o počítač s magnetofonem, braillskou klávesnicí a hlasovým výstupem od firmy Telesensory Systems. Zařízení mluvilo pochopitelně anglicky.

Pád totalitního režimu přinesl nové možnosti. Pan Verner na počátek 90. let vzpomíná: „Konečně se dalo koupit to, co jsme viděli na západě – specializované elektronické lupy nebo přístroj Optacon, který umožnil číst i ručně psanou předlohu. Kamera snímala papír a speciální zařízení pak umělo text převést na reliéf zachytitelný hmatem. Nešlo přitom o Braillovo písmo, ale o skutečný reliéf textu. Bylo však náročné se ho naučit číst. Objevily se tu také první braillské řádky připojené k počítači, tedy zařízení, která převedou text z monitoru do reliéfu Braillova písma.“ V zásadě se jedná o lištu, ze které pod prsty vyjíždějí drobné kuličky znázorňující Braillova písmena body. Pro vidícího bez zkušeností je to spíše lechtivá masáž konečků prstů.

Na změny po roce 1989 musela Spektra reagovat. Došlo k zeštíhlení na osm lidí (dnes jich je 16). Začalo se s nákupem pomůcek a budováním kontaktů v zahraničí. Spektra nakoupila ve Švédsku několik použitých lup a počítačů. Spolupráce se navázala i s Nizozemskem, Spojenými státy a Velkou Británií. Jelikož je česká komunita uživatelů relativně malá, dodnes se družstvo věnuje úpravám a překladům zahraničních produktů. „Kromě prodeje pomůcek, poradenství i servisu tvoříme metodiky, pořádáme školení a připravujeme lektory na celorepublikové úrovni,“ vyjmenovává ředitel Břetislav Verner záběr činnosti výrobního družstva nevidomých. Školení lektoři jsou především z Tyflocenter a Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS). Poradenství pak zahrnuje nejen výběr a ovládání pomůcky, ale také informace, jak a u koho má zákazník podat žádost o příspěvek na její zakoupení. „Od přechodu pravomocí na úřady práce je celý proces zdlouhavější,“ posteskl si Břetislav Verner. „Osobně doporučuji nejprve zajít k nám a nechat si s výběrem vhodné pomůcky poradit. Potřeby každého člověka jsou velmi individuální. U nás si každý může všechno důkladně vyzkoušet. Pak probereme proces žádostí. Společně můžeme vyplnit formuláře, přiložíme doklad o ceně atd.“

Sofistikované technologie

Samy pomůcky pro lidi s postižením zraku udělaly neskutečný pokrok. Je to především díky celkovému rozvoji komunikačních a výpočetních technologií. Počítače umějí říkat, co uživatel dělá nebo co monitor ukazuje (např. program SuperNova). Čtecí zařízení dokážou naskenovat text a převést ho do počítače či přečíst. Programy jako Dolphin Guide zjednoduší ovládání počítače i pro naprosté začátečníky. Kamerové lupy nejen mnohonásobně přibližují, ale také mění kontrast, dělají výřezy atd. Program enVid umožňuje používat jako lupu i obyčejnou webkameru. Vznikají programy, jejichž pomocí lze diktovat text (např. MyDictate). Dynamicky se rozvíjejí aplikace v mobilních telefonech, které s připojením k internetu mohou hodně věcí usnadnit. Umějí navigovat (např. Blind Square), poradí s jízdním řádem nebo také dokážou identifikovat předmět, který nevidomý nemůže rozpoznat. Prostě udělá fotografii, a aplikace Tap Tap See mu prozradí, o co se jedná – ať už jde o balíček kávy nebo typ bankovky.

Nevidomý pracovník Spektry Vladimír Dvořák mi osobně ukázal, jak se používá dotykový mobilní telefon. Tlačítka byla sice mezi lidmi bez zraku populárnější, nicméně i tzv. dotykáče se dají plnohodnotně využívat, a navíc už umějí řadu výše zmíněných funkcí. Bizarní přitom je, když vidíte, jak pan Vladimír ovládá iPhone, na jehož monitoru je tma. Apple je podle něj nejdál v usnadnění práce pro nevidomé. Navíc lze telefony s bluetooth doplnit o externí braillský řádek Easylink nebo klávesnici Rivo.

Nic není zadarmo

Ceny pomůcek však nejsou zrovna nízké. Počítač s hlasovým výstupem, braillským řádkem a speciálními programy stojí až k dvěma stům tisíců korun. Nejsofistikovanější kamerové lupy rovněž stojí desítky tisíc korun. Ve Spektře se přitom nejčastěji prodává hlasový výstup z počítače (až 150 kusů za rok). Braillských řádků je to proti tomu jen asi 10, protože je potřebují uživatelé detailněji pracující s editací textu. Limit na jednu pomůcku je přitom 350 tisíc Kč a jejich součet nesmí za pět let překročit 800 tisíc Kč.

Sortiment Spektry navíc zahrnuje i pomůcky pro lidi s postižením motoriky a řeči. Jedná se o různé speciální klávesnice, trackbally, komunikátory nebo o ovládání počítače očima švédským systémem Tobii. Ten se vyznačuje tím, že si sám zaměří vaše oči, takže nic nemusíte mít na obličeji.

Dodejme, že prodeji elektronických kompenzačních pomůcek pro lidi s postižením zraku se věnují i jiné subjekty, jako je např. ACE Design, s. r. o, Adaptech či Galop, s. r. o. Další pomůcky denní potřeby od her až po vybavení kuchyně pak nabízejí třeba prodejny Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR na www. tyflopomucky.cz.

Foto: Jan Šilpoch

Autor: radek-musilek

Přidat komentář

povinné

povinné, nebude publikován

Blue Captcha Image Refresh

*