Časopis pro ty, kteří se nevzdávají

Spolu v bytě

Jak si představujete spolubydlení s přáteli? Je to život plný svobody, samostatnosti, pohody a večírků? Realita bývá asi o něco střízlivější, ovšem i tak je na hony vzdálená tomu, jaké jsou vyhlídky řady lidí s těžkým tělesným postižením. Obecně prospěšná společnost Asistence se rozhodla, že to změní. Před necelým rokem vytvořila unikátní koncept spolubydlení mladých vozíčkářů s asistenty.

Text: Radek Musílek
Foto: Jan Šilpoch
 
Když o této iniciativě točila reportáž Česká televize, právem vše podbarvila titulní melodií ze seriálu Přátelé. I v tomto případě se jedná o šestici mladých lidí, kteří sice žijí trochu jinak než newyorská partička z obrazovky, svým způsobem by však také mohli začít udávat trendy. Princip je přitom jednoduchý – funguje na oboustranné prospěšnosti. Někdo potřebuje hodně asistenční pomoci v každodenním fungování, jiný přiloží ruku k dílu výměnou za levné bydlení. Stačí k tomu dobrá vůle a dostatečně velký bezbariérový byt. O ten se postarala autorka projektu Jitka Svobodová z Asistence s pomocí pražského magistrátu.
 
Svobodně a s respektem

Jednoho podvečera jsme u dveří tohoto ojedinělého projektu na pražském sídlišti Hůrka zazvonili. Velký mezaninový byt sestává ve spodní části ze dvou menších útulných pokojů, velkého obýváku propojeného s kuchyní, koupelny a terasy. To je království, které momentálně obývají Katka Cuřínová (33), Kristýna Kolenčíková (25) a Michal Greško (28). Všichni tři od narození s těžkou kvadruparetickou formou dětské mozkové obrny. Jezdí na elektrických vozících a s drtivou většinou věcí potřebují pomoci.
 
Z prostorné předsíně, která slouží trochu jako parkoviště náhradních mechanických vozíků a zvedáku, vede schodiště do patra, kde žijí asistenti Bartoloměj (34), Jirka (31) a Klokan (tak nám byl představen). Ne všichni mají předešlou zkušenost s touto prací, podle Jitky Svobodové však dokáže asistovat prakticky každý, kdo to fyzicky zvládne. Úvazek místních pomocníků se pohybuje mezi 30 a 60 hodinami měsíčně, podle toho se také řídí jejich participace na nájemném. Například Jirka má vedle asistování ještě další zaměstnání, Bartoloměj zase říká, že ho tento projekt zachránil od života na ulici. Bodrý muzikant má za sebou pohnutý příběh zahrnující i dětský domov a bezdomovectví.
 
Katce, Kristýně a Michalovi pomáhají hlavně s hygienou, převlékáním, přesazováním na vozík a z něj a dalším v běžném domácím fungování. Někdy také fungují jako doprovod při cestách po městě. Do bytu zároveň docházejí další asistenti, jak si je Katka, Kristýna a Michal individuálně a podle potřeby domluví. Společnost všem dělají ještě pes Nero, králík Ema a andulák Pepa. Nuda tady rozhodně není!

asistence_bydleni_color_009.jpg
 
Šestice obyvatel má úplnou svobodu a nežije pod kuratelou formálních pravidel, samozřejmě s respektem k ostatním. Skloubit pospolitost a vlastní program je však logicky jednou z podmínek hladkého fungování podobného konceptu. „Když asistuju, jsem v práci, jinak jsme prostě kámoši. Když chceme být spolu, tak jsme, když má někdo chuť být sám a věnovat se svým věcem, má možnost,“ popisuje Bartoloměj. Se soukromím to má trošku náročnější Michal, který spí ve společném obývacím pokoji, ale nevadí mu to. Když potřebuje, domluví se s ostatními, aby měl klid. „Tohle spolubydlení je vysvobození! Bydlel jsem v Diakonii, kde to pro mě nebylo moc vyhovující. Jakmile se v Asistenci objevila tahle možnost, neváhal jsem. Byl jsem prostě ve správnou chvíli na správném místě,“ usmívá se mladý muž na vozíku. Všichni to podle svých slov berou jako skvělý odrazový můstek do dalšího života.
 
Samostatnost k nezaplacení?

Michal s Bartolomějem byli první, kdo se sem v létě loňského roku nastěhoval. „Všechno tenkrát ještě nebylo úplně hotové,“ vzpomíná Michal. „Několik dní jsme tu byli s Bartem bez elektřiny při svíčkách, to byly nádherné časy. Taky se ještě dodělával nájezd do koupelny a později i lišty na rohy stěn, protože se ukázalo, že jim vozíky dávají zabrat.“ Rovněž nábytek a další vybavení bytu si musel každý pořídit. Kuchyňská linka bezbariérová není. Nikdo ze současných obyvatel na vozíku však sám vařit nezvládne, takže je to na asistentech.
 
Další obyvatelka, Katka Cuřínová, je vrcholová sportovkyně. Na reprezentační úrovni hraje bocciu v kategorii BC1 už dvanáct let, má za sebou i účast na letních paralympijských hrách v Riu 2016. Teď se připravuje na paralympiádu do Tokia 2021. Za běžných okolností má dvakrát týdně bocciu, jednou atletiku, dvě rehabilitace a bazén. „Hlavním důvodem, proč netrénuji ještě víc, podobně jako zahraniční závodníci, jsou omezené finance na asistenci, kterou k tomu potřebuji,“ posteskne si. Našla si však nedávno práci v administrativě na ministerstvu zdravotnictví, s náklady na asistenci pomáhá úspěšné mladé ženě také Konto Bariéry, bývala i jeho stipendistkou. 

asistence_bydleni_color_003.jpg
 
Benjamínkem osazenstva je Kristýna, která zároveň z celé trojice potřebuje nejvíce péče. I proto je na sebe právem hrdá – dokázala se osamostatnit navzdory pochybám svého okolí. Je ukázkovým příkladem pevné vůle, ale také toho, že nezávislý život člověka v její situaci není levná záležitost. Za asistenci se platí 130 korun na hodinu, Kristýna ji potřebuje přibližně vždy po dvou hodinách ráno, v poledne i večer. V noci pak další kvůli otáčení i toaletě. Kdyby nebyla ve spolubytě, nezapojovala svoji maminku a kamarády, potřebovala by měsíčně až 60 tisíc! Takhle prý i s nájmem vystačí s třetinovou částkou a vše se dá zvládnout, i když to není na žádné vyskakování. 
 
Ten správný start

Bydlení je téma pro každého, ale u lidí, kteří mají těžký handicap a důstojný samostatný život dokáží vést jen za vhodných podmínek, je to otázka přece jen zásadnější. Kdo by chtěl strávit mládí zavřený v sociálním zařízení nebo stoprocentně odkázaný na péči rodiny? 
 
Všichni zdejší obyvatelé se shodnou, že by bylo báječné, aby stejnou možnost jako oni dostali i další – nejen v Praze. „Koncept spolubydlení je mezi mladými lidmi široce rozšířen a má celou řadu výhod: od menšího nájmu po bohatý společenský život, který k tomu neodmyslitelně patří. My jsme dostali šanci to vyzkoušet v magistrátním bezbariérovém bytě a umožnit tuto zkušenost zažít třem mladým lidem s postižením, kteří by jinak bydlení v Praze a ještě s jistotou dostupné osobní asistence těžko našli. Zájem vnímáme i v jiných městech a regionech a budeme moc rádi, když i tam najdou odvahu a podobně velké byty s regulovaným nájmem nabídnou. Důležitá je i potřebná podpora ať už sociálních pracovníků z organizací, jako je Asistence, nebo přímo z města či obce,“ shrnuje na závěr Erik Čipera, ředitel Asistence o.p.s.
 
Dočkají se lidé s postižením i v dalších městech? 

--------------------------------------------------------------------------------
 
Facebooková stránka – Spolubyt v akci
https://www.facebook.com/groups/465537580958238/
 
 
Reportáž České televize – Spolubyt v pořadu 168 hodin
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10117034229-168-hodin/220452801100126/titulky


--------------------------------------------------------------------------------



  • 1

Aktuální číslo

říjen 2020

říjen 2020

Partneři Můžeš

Sponzoři a partneři projektu

  • Konto bariéry
  • Ministerstvo zdravotnictví
  • Hlavní město Praha
  • Helpnet.cz
  • Sprinx Systems, a.s. (1)
  • Česká pošta