Časopis pro ty, kteří se nevzdávají

Radek Banga: Já fakt nejsem sám

Je vidět a slyšet na mnoha místech, naposledy rozdělil mínění společnosti na dva tábory před rokem, při slavnostním předávání Zlatých slavíků. Způsobil to jeho demonstrativní odchod ze sálu…

TEXT: MICHAELA ZINDELOVÁ
FOTO: JAN ŠILPOCH

Nejprve pískal na protest proti ocenění skupiny Ortel, jejich úzkým vazbám na české neonacisty a vzápětí z místa konání odešel. I když na facebookové stránce své počínání vysvětlil, namísto pochopení k odvaze nemlčet vůči projevům neonacismu si vysloužil nenávistné komentáře.
 
Řečeno bylo mnohé a celá kauza se přelila do veřejného prostoru a do politiky. Nadace Charty 77 protest Radka Bangy ocenila v květnu 2016 Cenou Františka Kriegela za odvážný občanský postoj. Stal se příkladem odvahy postavit se projevu kapely Ortel s nepřijatelnou rasistickou a xenofobní rétorikou – nejen pro Bangovy vrstevníky, ale i pro celou občanskou společnost. A to od roku 1990 nechybí v úctyhodném seznamu stejně oceněných ani Petr Pithart nebo Karel Kryl…
 
Jste mezi oceněnými nejmladší. Jaké jste zažíval při předání pocity?
Pomyslel jsem si, že jsem pořád jen malý člověk (nejen vzrůstem). Pořád si připadám jako Alenka v říši divů… Dobrý pocit, že jsem se mohl zařadit mezi ty, kteří již tuto cenu za občanskou statečnost získali, zůstává. Jsem ale zároveň přesvědčený, že jsem neudělal nic tak výjimečného. Já nejsem sám… Kdo se zvedl při Slavících, byla i Iva Pazderková, herečka, Filip Šmíd, manažer skupiny No Name – za všechny bych ještě připojil jméno Davida Kollera, který se vždy proti všemu extremistickému vyhraňoval. Tahle cena patří každému, kdo sebere odvahu a postaví se proti bezpráví. Nemusí to být umělci, ale běžní lidé, kteří se někoho zastanou na ulici nebo v metru. Já fakt nejsem sám…
 
Počítal jste s důsledky? Ty nenávistné maily. Ceny vás prý ničí, říkají politologové.
Cena Slavík pro mne doposud znamenala prestiž, být na vrcholu – odmalička. A najednou stojí na pódiu lidé, kteří podporují a šíří homofobii, xenofobii. Jde podle mne o zrcadlový odraz nálady v současné společnosti. Bylo jasné, že přijde nějaká odpověď, že mi ten odchod bude ubližovat. Ale někdy je třeba bouchnout do stolu. Zopakoval bych si to, ovečka jsem nikdy nebyl a nebudu. Věděl jsem, že se proti mně obrátí vlna rasistů. Pokud vnitřně cítím, že nastala doba vyjádřit se k nějaké společenské situaci, jdu do toho. Udělal jsem něco, co jsem si myslel, že je správné, a věděl jsem, že to bude bolet. Navíc hejt, jak tomu dnes moderně říkáme, jde ke svému vrcholu. Nedá se jen přehlížet. Vlastně od roku 2006, kdy jsme vyrazili s Gipsy.cz, razím teorii, že není dobré si na něco ve světle reflektorů hrát, je potřeba jít na dřeň věcí. Ukázali jsme i v textech, kde stojíme, jací jsme.
 
Velkou odezvu má váš videoklip Hater…
Ten nápad mi ležel v hlavě dva roky, s Lukášem Pavláskem jsme byli ve Star dance, kde on postupoval, přestože neuměl tančit. Diváci na Lukáše začali útočit na facebooku, stala se z toho taková kauza. Už tehdy padl název Hater. A když přišel Slavík, pomyslel jsem si: To je ono! Zjistil jsem, že hejtři neotravují jen mě, ale každého, kdo je naštve svým postojem. Ten klip má nadhled, je strašně legrační i děsivý zároveň. Krásná tečka za vším, co se přihodilo.
 
O romském etniku se hodně mluví, je v hledáčku filmů i dokumentů. Proč vlastně zůstávají Romové v centru pozornosti?
Romové žili dlouho v izolaci, která přinášela jistě mnoho negativ i spoustu unikátních zajímavostí. Jedná se o podobný problém jako Afroameričané v Americe v padesátých letech. A romská problematika? Není k ničemu nadávat a křičet. Ukázat komplexní řešení, to je jiná. Ovšem musí to probíhat v klidu. Podle mne teď vyrůstá nová generace Romů, za padesát let ty hrany problémů zmizí, pominou.
 
V různorodých projektech jste si našel čas i na program pro děti, které se setkávají i s negativními projevy…
Už několik let děláme programy připravené nejen pro čtvrťáky až deváťáky, ale cílené i na střední školy. Vznikly dokonce stránky www.itymuzes.cz, dohodli jsme se s neziskovkou, se kterou spolupracujeme, že bychom vytvořili texty, který by poskytovaly psychologickou pomoc nejen proti hejtrům. Snažím se dětem předat ideu – nenech se ovládnout, a třeba i to, že hon za majetkem je velkou ztrátou v lidském životě. Že hlavní nejsou peníze, ale pocit štěstí… Podle mne vrchol života.
 
 
------------------------------------
Radoslav Banga (1982) se objevil jako hudebník na scéně ve svých 13 letech. Romský rapper vytvořil v projektu Gipsy.cz unikátní tvůrčí tým. Ve stopách legendárních cikánských kapelníků mixuje směs rapu, funku, etna či popu, která kromě potřebné míry zdravé agresivity nepostrádá humor a ironii. Banga je znám svým energickým a charismatickým koncertním projevem, při kterém dokáže strhnout publikum. Gipsy.cz právě připravují páté CD, nazpívané anglicko-romsky. Radek Banga se objevuje v mnoha projektech Nadace Konta Bariéry.
 
Více na www.gipsy.cz
 
Cena Františka Kriegela – uděluje ji Nadace Charty 77 od roku 1990, a to vždy v dubnu, kdy se František Kriegel, jedna z výrazných postav tzv. Pražského jara 1968, narodil (po srpnu 1968 odmítl podepsat moskevský diktát). Cena nadace je udělována za občanskou statečnost projevenou bez ohledu na osobní prospěch a možná rizika – oceňováni jsou jedinci i organizace.

I TY MŮŽEŠ ...  – více o projektech neziskové organizace na www.itymuzes.cz
 
Hater – (z angl. slova hate = nenávidět) je hanlivý termín, který se vztahuje k osobě nebo skupině, která vyjadřuje nenávist na veřejných fórech.
------------------------------------

Text vyšel v aktuálním vydání a najdete jej příští měsíc také v našem archivu. Předplaťte si časopis Můžeš a dostanete jej do své schránky vždy na začátku měsíce.
  • 1

Aktuální číslo

červenec - srpen 2019

červenec - srpen 2019

Partneři Můžeš

Sponzoři a partneři projektu

  • Konto bariéry
  • Ministerstvo zdravotnictví
  • Hlavní město Praha
  • Helpnet.cz
  • Sprinx Systems, a.s. (1)
  • Česká pošta