Časopis pro ty, kteří se nevzdávají

Práce budoucnosti

Už před jedenácti lety vznikla neziskovka A DOMA. Dnes patří k renomovaným organizacím, které umějí spolehlivě obstarat domácí péči, zejména pro seniory. A zdaleka nejde jen o obstarání jídla nebo osobní hygieny. Prostor pro tuto službu se zdá být nekonečný…

Text: Zdeněk Jirků           
Foto: Jan Šilpoch
 
Božena Vacková se po dlouhých měsících v nemocnici připravuje v malém modřanském bytě na krásné devadesáté narozeniny. Její oporou je ještě o dva roky starší manžel, ale i on si v poslední době vytrpěl se svými nemocemi své. O ležící ženu by se těžko mohl sám postarat. Prostě bez asistence by museli oba žít – a možná dožít – v nějaké léčebně. A třeba i každý jinde. A DOMA jim svou pravidelnou péčí přináší jistotu a bezpečí, nejdůležitější věci pro seniory v pokročilém věku. Ředitelka Jitka Zachariášová svou dlouholetou zkušenost shrnuje do výstižných vět: „Domácí prostředí je nenahraditelné nejen pro seniory, ale i pro jejich rodiny. I když třeba nemohou pečovat celodenně, vědí, že jejich blízcí žijí v podmínkách, které znají, kterým důvěřují a v kterých se dokážou postarat alespoň o část svých potřeb.“

Slov o stárnutí populace a demografickém zlomu naší společnosti zní každý den mnoho. A mnoho občanů i politiků si myslí, že řešením jsou velká zařízení s koncentrovanou ústavní péčí. Mají však zásadní nevýhody – jejich budování je drahé, jejich provoz také a pro své klienty jsou v mnoha případech světem, ve kterém si přes veškerou péči prostě nezvyknou. 

Domácí péče opřená o kvalifikovanou asistenci je osvědčenou pomocí, ale nemůže ji úspěšně dělat každý. Letité zkušenosti této organizace jenom potvrzují, co nahlas prosazují odborníci už dávno a co jaksi uniká široké veřejnosti – jde o vysoce profesionální, kvalifikovanou a společensky naprosto nedoceněnou práci. Hlavně neziskové organizace nemají žádného zřizovatele, který by jim zajistil finanční stabilitu, a musejí pracně hledat cestu k vícezdrojovému financování. Své o tom ví i asistentka Anička, kterou jsme právě u paní Vackové potkali: „Sociální práci studuji, takže je to moje téma. A dobře vím, jak moc důležité je najít správnou hranici mezi soucitem a profesionálním odstupem. Nemůžete začít žít životy svých klientů, nemůžete se stát členy jejich rodin. Lítostí nikomu nepomůžete, ale zároveň nějakou empatii projevit musíte. Pracujete s živými lidmi, někdy hodně komplikovanými osudy a neustále hledáte míru, jak dodržovat hranice…“

...

Celý článek je dostupný v aktuálním čísle. Předplaťte si časopis Můžeš a dostanete jej pohodlně každý měsíc do své schránky.  Přečíst si jej můžete také elektronicky.
 

  • 1

Aktuální číslo

listopad 2018

listopad 2018

Partneři Můžeš

Sponzoři a partneři projektu

  • Konto bariéry
  • Ministerstvo zdravotnictví
  • Ministerstvo pro místní rozvoj
  • Hlavní město Praha
  • Helpnet.cz
  • Sprinx Systems, a.s. (1)
  • Česká pošta