Časopis pro ty, kteří se nevzdávají

Nouzový stav pro služby

Opatření proti šíření epidemie COVID-19, která náš stát v březnu přijal, zasáhla mimo jiné také do služeb pro lidi s postižením. Zjišťovali jsme, jak se s prvními týdny vyrovnávaly různé organizace i konkrétní lidé.

Text: Radek Musílek
Foto: Milan Bureš

Vedle uzavření škol byly pozastaveny i mnohé další služby, například stacionáře. Jiné omezily svůj provoz. Zdá se však, že alespoň v prvních třech týdnech se celkově situaci podařilo zvládnout. Velkou zásluhu na tom mají také rodiny. Bavíme se však o době, kdy na společnost dopadly především důsledky nouzových opatření. Vývoj samotné nemoci a počet lidí, jež vyřadí z práce a každodenního fungování, nedokáže žádný odborník s jistotou předpovědět.

Přes náročnost situace jsme narazili hned na několik pozitivních zpráv. Záhy se například projevila vlna solidarity a dobrovolnictví. Především pokud jde o pomoc s nákupy a dalšími věcmi pro nejohroženější skupiny obyvatel.

Osobní asistence

Ředitel o.p.s. Asistence Erik Čipera: „Hned od začátku jsme všechny naše kroky měřili jednak dopadem na životy našich klientů, lidí s tělesným a kombinovaným postižením žijících v domácím prostředí, a pak na množství nutných mezilidských kontaktů. Odložili jsme všechny plánované akce včetně skupinového vzdělávání asistentů, supervizí, ale i připravované konference a aktivit kampaně Vlakembezbarier.cz.“

Asistence ve svém sídle zřídila distribuční místo s minimálním počtem přítomných zaměstnanců. S nástupem pandemie došlo také k přirozenému úbytku požadavků na osobní asistenci. „Všechny klienty jsme kontaktovali a domlouvali reálnou potřebnost a možnost využití přirozené podpory v domácnostech,“ popisuje Erik Čipera.

Asistence rovněž rozvezla ochranné pomůcky, roušky a dezinfekce svým klientům i jejich rodinným příslušníkům. Získávala je z počátku výhradně od lidí, kteří šijí doma, postupně pak od MČ Praha 7, kde vzniklo centrum šití roušek a distribuce dezinfekce, ale i od dalších jednotlivců a institucí. „Největší pomoc nám zajistil hlavní partner – pojišťovna Kooperativa, která nám domluvila a uhradila dodávku několika stovek šitých roušek z chráněné dílny Pytlíčky z Děčína a několika desítek litrů dezinfekčního gelu. Významnou roli aktuálně hraje solidarita a pomoc, kterou nám lidé nabízejí. Dodávají nám nejenom potřebné pomůcky, ale i naději a energii do dalších nejistých dní,“ chválil si ředitel Asistence. První jarní den přitom ještě stále marně čekal na potřebné množství pomůcek od státu.

V třetím březnovém týdnu se ke službám Asistence dostaly dvě desítky z necelé stovky klientů. Střídal se u nich omezený počet asistentů. „Počet asistencí ale bude narůstat, protože na tom mnozí nejsou psychicky dobře a potřebují se dostat alespoň na chvíli ze svých domovů ven. I jen na malou procházku nebo nákup,“ říká na konci března Erik Čipera. Během března naštěstí nebyl mezi klienty ani asistenty nikdo nakažen. Několik lidí bylo v karanténě poté, co se vrátili z rizikových zemí.

Stacionáře a další služby

Individuální osobní asistence s jistými omezeními fungovat může, zařízení typu českobudějovické Arpidy se však ze dne na den ocitla prakticky bez klientů. Vzdělávací, sociální a rehabilitační služby pro děti a mládež s tělesným či kombinovaným postižením museli v Arpidě přestat poskytovat. Na konci března tak ředitel Marek Wohlgemuth konstatoval: „Jedeme tak na 15–20 %. Odpadla škola a denní stacionář stejně jako respitní péče, jež se odehrává v domově pro seniory. Některé věci ale dál běží. Záleží na zájmu, který ale dost polevil. Nejvíc rodiny stojí o individuální fyzioterapii doma. Naše pracovnice dojíždějí za klienty, kteří hradí cestovní náklady. V terénu máme rovněž osobní asistenty, rozdáváme roušky, nabízíme logopedii na dálku, konzultace s psychologem a zřídili jsme helplinku. Snažíme se zkrátka komunikovat i bez možnosti osobního kontaktu.“

Rodiny klientů Arpidy se dokázaly podle ředitele Wohlgemutha v drtivé většině se situací vypořádat, snad jen šest z nich projevilo zájem o možnost hlídání dětí. Některé naopak samy nabídly pomocné ruce.

Podobně na tom byli po uzavření služeb i v krnovském denním stacionáři Benjamín patřícím pod Slezskou diakonii. Ten funguje pro 25 klientů s mentálním a kombinovaným postižením od 15 do 70 let. Také jeho vedoucí Veronika Žídková říká, že rodiny výpadek služby zvládly. „Nařízení vlády byl v první chvíli šok, ale omezení kontaktu je vzhledem k jejich zdravotnímu stavu pro naše klienty určitě správné, jsou hodně rizikovou skupinou. Výpadek služby na rodiny pochopitelně dolehl, ale dokázaly zafungovat, jsou zlatí! Někteří rodiče už jsou v důchodu, jinde je doma alespoň jeden. Pouze ve třech případech mají zaměstnání oba, ale shodou okolností jde o pracovníky ve školství, takže to také dokáží saturovat.“ Pokud by nastala situace, že by někdo doma péči neměl, kraj prý vydal instrukci, aby organizace takové případy nahlásily, aby se vše mohlo řešit ve spolupráci s obcí. Konkrétní postup však Veronika Žídková nedostala. „Jsem ráda, že to u nás nenastalo, nevím, jak by se postupovalo, asi bychom to museli zajistit my.“

Větším otazníkem pro organizace zůstalo, co dělat s vlastními zaměstnanci. „Učitelé vzdělávají na dálku, ale my tuhle možnost nemáme. Zatím šijeme roušky pro kolegy v dalších službách Slezské diakonie a čekáme, co bude dál,“ líčí Veronika Žídková situaci koncem března. Potěšila ji vzedmutá vlna dobrovolnictví, iniciativa prý přichází od lidí i organizací.

Ošetřovné

Uzavření škol na české rodiče uvalilo nejen břímě domácího vzdělávání, ale pro řadu rodin dětí s postižením také otázku, jak se o potomka starat, pokud je to v kolizi se zaměstnáním. Stát totiž zprvu vyhlásil, že ošetřovné bude možné čerpat na děti pouze do 10 let. Pozapomněl tak, že o některé žáky je nutné se starat i ve vyšším věku.

Paní Gábina Gláserová je matkou středoškoláka na vozíku, který studuje v pražském Jedličkově ústavu a školách. „Zatím byl doma s Filipem otec, může občas pracovat z domova. Teď jsem na OČR (ošetřování člena rodiny – pozn. redakce), které je složité na vyřízení, jelikož bylo zrovna Filipovi 18 let. Potvrzení o studiu ze školy mám, ale pediatr se moc neměl k tomu vystavit mi doklad na základě potvrzení. Vzhledem k tomu, že pracuji v nemocnici, není jednoduché jít na OČR. Pracuji na ambulanci, kde se ruší plánované výkony, jsou pouze akutní, takže při určitém počtu personálu mohu být teď s Fildou doma. Jak dlouho, to zatím nevím,“ konstatovala v prvním týdnu nouzových opatření paní Gláserová.

Po čtrnácti dnech byla přijata norma, kterou lze s dalšími informacemi nalézt na stránkách www.mpsv.cz/web/cz/osetrovne.

Neslyšící a nevidomí

Povinné nošení roušek nepotěšilo asi nikoho, pro neslyšící však znamená vysloveně problém. Potvrzuje to i Jitka Koutová z Centra pro neslyšící a nedoslýchavé: „Výraz v obličeji – mimika – je podstatnou složkou znakového jazyka. Proto tlumočníci, kteří nyní tlumočí hlavní zprávy v České televizi, používají průhledné obličejové štíty nebo průhledné roušky. Byl to ale boj, aby k tomu dostali výjimku. První den byl z edukativních důvodů tlak na to, aby používali ty běžné, což je holý nesmysl.“

Tlumočení večerních Událostí považuje Jitka Koutová za potřebné. Komunita neslyšících má totiž obecně problém s přístupem k informacím, někdy i se správným porozuměním, snadno jim unikne některá část nebo kontext. Krátké zprávy pro neslyšící by v tomto případě prostě nestačily. „Zmíněná iniciativa přišla z různých míst a organizací, upozornili na to i sami tlumočníci České televize,“ dodává Jitka Koutová.

Pokud jde o služby pro neslyšící obecně, je prý patrný výrazně menší zájem o tlumočení. Odpadlo především to komunitní, stále ale v menší míře pokračuje tlumočení u lékařů nebo na úřadech. Tichý svět o. p. s. nabízí například on-line tlumočení, které je v době nouzových opatření sice užitečné, v mnohých situacích však nedostačuje.

Na komunitu lidí s postižením zraku první týdny opatření naštěstí nedopadly nijak drtivě. Vyplývá to alespoň ze slov Žofie Mouchové, předsedkyně oblastní pobočky Praha-jih spadající pod Sjednocenou organizaci nevidomých a slabozrakých ČR (SONS). „Všichni jsme doma, sledujeme média a voláme si. Nevím o nikom, kdo by byl osamělý a bez pomoci. Všichni někoho mají. Nabízíme i pomocnou průvodcovskou pomoc, kdyby někdo potřeboval,“ shrnuje stručně předsedkyně.

Poruchy autistického spektra

Pro řadu lidí s poruchami autistického spektra (PAS) je koronavirová situace velmi zátěžová, především s ohledem na tendenci k zažitým rituálům. Podle Hynka Jůna, ředitele terapeutických služeb NAUTIS, z. ú., to však nemusí platit automaticky, přístup je velmi individuální. „Někteří naši klienti s Aspergerovým syndromem zvládají psychicky karanténu paradoxně lépe než zdravá populace. Pro některé z nich se totiž nic nemění. I před karanténou chodili pouze do práce a z práce a s nikým se ve volném čase nestýkali,“ uvádí v rozhovoru pro newsletter Národního ústavu pro autismus.

Hynek Jůn dodává, že „v současné době jsme všichni v krizové a zátěžové situaci. V těch platí, že lidé se příliš nehroutí a ,jedou´. Horší to bude za půl roku, kdy na lidi dopadne zátěž z dnešních dní.“ Pracovníci i rodiny lidí s PAS tak musí myslet na svoji psychohygienu, na což poukazují prakticky všichni zainteresovaní odborníci. Radí také, že nejen lidem s PAS pomůže (byť nouzové) jasné nastavení režimu dne.

Pochopitelně i NAUTIS musel omezit své služby. Magdalena Thorová, výkonná ředitelka, k tomu říká: „Rušíme služby, jejichž zrušení neohrožuje život či zdraví našich klientů, tedy zejména poradenské a terapeutické. Tam, kde to jde, je nahrazujeme distanční podobou. Jsme v intenzivním spojení s klienty, kteří nemají žádné blízké. Postarat se o tyto lidi je pro nás v tuto chvíli prioritou…“

...

Zaujala Vás reportáž? Podpořte časopis Můžeš zakoupením výhodného předplatného, dostanete jej každý měsíc do vaší schránky. Návod, jak na to, najdete zde. Číst můžete také elektronicky na platformě Alza Media.
  • 1

Aktuální číslo

červenec - srpen 2020

červenec - srpen 2020

Partneři Můžeš

Sponzoři a partneři projektu

  • Konto bariéry
  • Ministerstvo zdravotnictví
  • Hlavní město Praha
  • Helpnet.cz
  • Sprinx Systems, a.s. (1)
  • Česká pošta