Časopis pro ty, kteří se nevzdávají

Je libo autobus?

Autobusová doprava představuje v ČR klíčový prvek systému veřejné přepravy obyvatel, na mnoha místech dokonce jediný. Pokusili jsme se zmapovat situaci z pohledu její dostupnosti pro lidi s omezením pohybu, tedy nejen vozíčkářů, ale i seniorů a rodičů s kočárky. Dobrou zprávou je, že na městské a regionální úrovni podíl bezbariérových spojů neustále roste. Naopak dálková přeprava je pole prakticky neorané.

Text: Radek Musílek
Foto: Jan Šilpoch
 
Získat kompletní databázi bezbariérových autobusových spojů na našem území je prakticky nemožné – žádný takový dokument neexistuje. A to nejen proto, že se situace neustále mění, ale také proto, že na různých typech a úrovních autobusové dopravy působí desítky společností a jedná se o tisíce linek. Jedinou zaručenou metodou, jak získat informace o bezbariérovosti, je zadání dotazu na konkrétní trasu v rámci souhrnného jízdního řádu (například www.idos.cz). Ten zobrazí, zda je příslušný spoj vhodný pro přepravu vozíčkáře.

Typy spojů lze rozdělit do čtyř kategorií: městské, příměstské, regionální a dálkové (kde lze ještě přidat podkategorii mezinárodní). Městské mají trasu pouze nebo převážně na území města s vlastním systémem MHD, příměstské zajišťují dopravní obslužnost i v jeho okolí a regionální spojují různá místa v rámci oblasti (např. kraje). Dálkovými pak rozumějme linky nad rámec regionů, např. mezi krajskými městy.

Ministerstvo dopravy uvádí, že „podle nařízení vlády č. 63/2011 Sb. má být zajištěno, aby u nově uzavíraných smluv o veřejných službách bylo v regionální dopravě minimálně jedno z každých šesti vozidel přístupné osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a v městské dopravě alespoň každé druhé vozidlo. Jedná se o minimální požadavky a je možné předpokládat, že jednotlivá města a kraje budou v rámci svých smluv o veřejných službách vyžadovat přísnější standard.“
 
Města si vedou dobře

Podle námi zjištěných informací se tento předpoklad až na výjimky naplňuje. Oslovili jsme dopravní podniky krajských měst a krajské koordinátory integrované dopravy a z odpovědí vyplývá, že podíl bezbariérových autobusů v rámci MHD se pohybuje od 69 do 100 % a jiné vozy než ty vhodné k přepravě vozíčkářů už se prakticky nenakupují (jedná se o autobusy zcela nebo částečně nízkopodlažní). Například v Praze zakoupil dopravní podnik poslední „vysokopodlažní“ autobus v roce 2006, takže nízkopodlažních vozů je dnes v hlavním městě už 79 %. Průkopníkem a ukázkovým městem je v tomto ohledu Olomouc, tam se pyšní dokonce sty procenty. A jak dochází k obměně vozového parku, blíží se k tomuto číslu i další místa.

...

Celý článek je dostupný v aktuálním čísle. Předplaťte si časopis Můžeš a dostanete jej pohodlně každý měsíc do své schránky.  Přečíst si jej můžete také elektronicky.
  • 1

Aktuální číslo

prosinec 2017, leden 2018

prosinec 2017, leden 2018

Partneři Můžeš

Sponzoři a partneři projektu

  • Konto bariéry
  • Ministerstvo zdravotnictví
  • Ministerstvo pro místní rozvoj
  • Hlavní město Praha
  • Helpnet.cz
  • Sprinx Systems, a.s. (1)
  • Česká pošta