B. Jirků, ředitelka Konta BARIÉRY, je 3. nejvýznamnější ženou veřejné sféry

11. 11. 2011, Konto BARIÉRY A A A

Rubrika: Aktuality

B. Jirků, ředitelka Konta BARIÉRY, je 3. nejvýznamnější ženou veřejné sféry

Ve zvláštní kategorii ankety „25 žen českého byznysu“ vybírala porota letos poprvé také mezi ženami z veřejné sféry. Nominováno bylo na třicet žen. Zvítězila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, v těsném závěsu skončily profesorka imunologie Blanka Říhová, ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová.

Dvě ženy, expertky ve svém oboru, které zároveň dovedou řídit ústavy plné mužů, soudkyně, jež má také více mužských kolegů, a ředitelka nadace, co hledá donátory dobročinných projektů ve firmách, které většinou řídí muži. Jsou velmi rozdílné. Dokonce, jak podotýká projektová manažerka společnosti Gender Studies Helena Skálová, se nedají zařadit ani do čistě veřejné správy, spíše do sféry nekomerční. (Drábová je sice zároveň komunální politička – místostarostka středočeských Pyšel, ale hodnocena byla v anketě jako šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost.) Jedno však mají společné – nepotřebovaly ke kariérnímu postupu žádné kvóty.

„Sama za sebe všem velmi přeji, aby o úspěchu každého rozhodovaly pouze profesní a lidské kvality,“ je přesvědčena Iva Brožová. Podobně uvažuje i Dana Drábová, podle které se za všechno platí. „A když nejsem ochotná platit úsilím, časem, nemá cenu si stěžovat na nějaká omezení, která mi vytváří okolí,“ tvrdí. Také profesorka Blanka Říhová, která zkoumá léčbu nádorových onemocnění, je přesvědčena, že ženy mají stejné možnosti jako muži. „Pokud se při náročné práci rozhodnou ještě pro děti, přinese jim to spoustu radosti, ale také o něco více práce,“ uvádí. A ještě jedno oceněné ženy spojuje – patří k bílým vránám. „Žen na vedoucích postech není dost ani ve veřejné sféře, ani v soukromém sektoru. Nedávná studie společnosti McKinsey &Company potvrzuje, že Česká republika je bohužel spíše na chvostu v zapojení žen do ekonomiky v porovnání s ostatními evropskými zeměmi,“ míní Dita Stejskalová, ředitelka Ogilvy Public Relations a jedna z mentorek programu Odyssey – centra vzdělávání manažerek na nejvyšší úrovni.

Všechny by uspěly i v byznysu Prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel nevidí mezi úspěšnou manažerkou ve veřejné sféře a v byznysu zásadnější rozdíl. „V obou oblastech musí člověk, aby dlouhodobě uspěl, podávat patřičné výkony. Byznys je samozřejmě tvrdší v tom, že tam se žádné chyby neodpouštějí,“ říká. Oceněné ženy souhlasí. „Vždy máte zodpovědnost za lidi, které řídíte, vždycky na nich do značné míry závisíte, neboť oni jsou spolutvůrci vašich úspěchů i neúspěchů,“ podotýká Drábová. Připouštějí však jeden rozdíl – ve srovnání s kolegyněmi z byznysu nad nimi až tak nevisí bič zvaný Peníze. „Veřejný sektor není zaměřen na zisk a vy nehlídáte cenu akcií na burze,“ vysvětluje Drábová. To potvrzuje i Jirků, pro kterou je v nadaci nejdůležitější pomoc konkrétnímu člověku. „A v takovém případě jsou peníze sice hodně důležité, ale nejsou vždy tím nejdůležitějším,“ zdůrazňuje. Iva Brožová zase soudí, že mnohem důležitější je to, co mají ženy z byznysu a veřejné sféry společné. „Totiž chápat a vykonávat svůj úkol v hodnotovém rámci, v němž zaujímá prvořadé místo zdravý rozum, úcta k druhým a fair play. Jen tak a ne zákony vytěsníme prostor pro korumpovatelnost,“ uvádí. Odborníci se shodují, že všechny top ženy veřejné sféry by uspěly, i kdyby se rozhodly, že se pustí do byznysu. „Mají vizi, odvahu, jsou nesmírně pracovité a nevzdávají se, i když je někdy hůř,“ domnívá se Stejskalová. Podle headhuntera a šéfa společnosti Constellation Jana Brázdy mají výrazně vyšší empatii než muži, kteří jsou zaměřeni spíše na výsledek a výdělek.

Jak vyniknout ve veřejné sféře? Drábová uvádí, že se na svůj post dostala náhodou. „Před dvanácti lety jsem se díky hecování kolegů přihlásila do výběrového řízení. Upřímně řečeno jsem z toho měla legraci. Ovšem až do chvíle, než mě komise vybrala a vláda jmenovala. Pak už to bylo vážné. A musela jsem se najednou učit spoustu věcí, abych tu práci odváděla jak se sluší a patří,“ vzpomíná. Ivu Brožovou inspiroval osud jejího otce, který bojoval jako letec RAF ve II. světové válce za ideál svobody, za což byl poté pronásledován komunisty. „I přes tuto historicky doloženou skutečnost jsem se v kontextu pražského jara a pod vlivem takových titánů, jako byli profesoři prvorepublikové brněnské právní školy Vladimír Kubeš, Hynek Bulín a následně profesor Vladimír Klokočka – první děkan obnovené právnické fakulty v Brně, rozhodla pro ideál spravedlnosti, to znamená službu v justici,“ vysvětluje. Profesorce Říhové se zalíbila mikrobiologie a imunologie už během univerzitních studií. „Celý život dělám vědu, a protože si naší práce váží i v zahraničí, tak si myslím, že jsem odpovědná profesionálka,“ soudí. A Božena Jirků měla štěstí, že potkala Františka Janoucha, který ji pro charitu získal. „Troufnu si říct, že spolu jsme učili tuto zemi, co je to charita. Když se tuto práci dobře naučíte, jste spokojení i bez sledování burzy,“ dodává.

Vítězky 2011

1. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost

2. Blanka Říhová Mikrobiologický ústav AV ČR

3. Božena Jirků Nadace Charty 77

4. Iva Brožová Nejvyšší soud ČR

5. Tereza Maxová Nadace Terezy Maxové